Zadlužení obyvatel Česka dosáhlo na konci letošního prvního pololetí 4,43 bilionu korun, meziročně tak vzrostlo o 16 procent. Zároveň se zvýšil i objem dluhu, který lidé nesplácejí. Ten meziročně narostl o deset procent na 37,2 miliardy korun. Vyplývá to z údajů Bankovního a Nebankovního registru klientských informací, které poskytla společnost CRIF – Czech Credit Bureau.
Dluh na bydlení roste nejrychleji od roku 2022
Na dluhy spojené s bydlením připadlo 3,7 bilionu korun. Jde především o hypotéky a úvěry ze stavebního spoření, jejich objem se meziročně zvýšil o 17,1 procenta. Tempo růstu bylo nejvyšší od konce prvního čtvrtletí 2022. Dluhy na spotřebu vzrostly o 12,2 procenta na 723,6 miliardy korun.
„Tempo růstu objemu hypoték a úvěrů ze stavebního spoření zrychluje od druhé poloviny roku 2023. Od prvního čtvrtletí loňského roku jsou meziroční nárůsty dvojciferné. Za první dvě čtvrtletí letošního roku se objem dluhu na bydlení zvýšil o 333,4 miliardy Kč,“ uvedla ředitelka Bankovního registru Lenka Novotná.
Paradox hypoték: Objem dluhů láme rekordy, dlužníků přitom ubývá
Nárůst dluhu na bydlení za letošní první pololetí už odpovídal téměř 90 procentům zvýšení za celý loňský rok. Současně ale pokračuje pokles počtu klientů bank s dlouhodobým dluhem. Meziročně jich ubyly nižší tisíce. Při srovnání s koncem června 2021 je rozdíl výraznější – dluh na bydlení má nyní zhruba o 60 000 lidí méně.
U spotřebitelských úvěrů naopak počet dlužníků roste. Celkový objem těchto dluhů se během prvního pololetí zvýšil o 47,8 miliardy korun. Na konci druhého čtvrtletí mělo dluh na spotřebu meziročně o 30 257 lidí více, což představuje nárůst o 1,3 procenta.
Podle ředitele Nebankovního registru Jiřího Rajla zatím domácnosti vyšší úvěrovou zátěž zvládají. Úrokové sazby u hypoték sice nyní rostou, zároveň ale stoupají příjmy klientů bank a nebankovních institucí. Průměrná mzda se od začátku roku 2021 zvýšila přibližně o 40 procent, zatímco modelová splátka hypotéky v uvedeném příkladu vzrostla asi o třetinu.
Podíl nesplácených úvěrů tak podle Rajla zůstává pod jedním procentem celkového zadlužení.
Největší podíl úvěrů na bydlení mají lidé mezi 35 a 44 lety
Největší část úvěrů na bydlení připadá v Česku na lidi ve věku 35 až 44 let. Právě této skupině letos rychleji než průměrně rostl také objem krátkodobých úvěrů. Nesplácený spotřebitelský dluh u lidí v tomto věku se meziročně zvýšil o 16 procent, což je více než byl průměr za celou ČR.
Vývoj nesplácených dluhů se lišil také podle regionů. V Libereckém kraji vzrostl nesplácený dluh na bydlení na konci června meziročně o 16 procent, v Královéhradeckém kraji o 11 procent. Za celé Česko naopak tento objem o jedno procento klesl.
Zdroj: ČTK
