Pokud je špatnou zprávou, že si příslušníci generace Z nemohou dovolit koupit dům až do středního věku — což podle autorky ve skutečnosti ani nemusí být špatná zpráva — pak dobrou zprávou mělo být alespoň to, že své peníze investují do výkonných aktiv. Jenže nový průzkum naznačuje, že jejich přístup k investování může být úplně jiný: více než polovina respondentů z generace Z přesunula část investičních prostředků do sportovního sázení a čtvrtina jej považuje za součást dlouhodobé investiční strategie.
To vyvolává otázku, jak se hranice mezi investováním a hazardem mohla tak výrazně rozostřit.
Průzkum společnosti Betterment zaměřené na osobní finance oslovil 1 000 stávajících investorů, rovnoměrně rozdělených mezi baby boomers, mileniály, generaci X a generaci Z. Ukázal, že příslušníci generace Z jsou oproti průměrnému investorovi zhruba dvakrát častěji ochotni použít investiční peníze na sázení a zároveň sázení vnímat jako součást celkové finanční strategie.
Jejich přístup může podle autorky souviset s kombinací slabší finanční gramotnosti, běžné mladické nezkušenosti a specifických podmínek současné ekonomiky. Prudce rostoucí býčí trh může zkreslovat vnímání rizika a vytvářet dojem, že úspěch závisí na náhodě. Svou roli může hrát i to, že mladí lidé riziko volí špatně.
Od roku 2018, kdy americký Nejvyšší soud v zásadě umožnil jednotlivým státům legalizovat sportovní sázení, tento trh rychle rostl. Technologie zároveň umožnila sázet přímo z telefonu, a to i během zápasů. Paralelně se na finančních trzích rozšířila spekulace na riziková aktiva, rovněž snadno dostupná přes mobilní aplikace. Tyto trendy podle autorky rozmazaly rozdíl mezi sázením a investováním.
Rozdíl přitom podle ní spočívá ve dvou základních vlastnostech. Investování může být hrou s kladným součtem. Kdo investuje do indexového fondu, vlastní část ekonomiky a při růstu cen aktiv roste i jeho bohatství. Veřejné informace se rychle promítají do cen, takže investor obvykle nemá informační výhodu. Sázení je naproti tomu hrou s nulovým součtem — když někdo vyhraje, jiný prohraje. Výherci mají navíc často hlubší kapsy nebo informační výhodu, takže dlouhodobě konzistentně vydělávat je téměř nemožné.
Druhým rozdílem je širší ekonomický přínos investování. Investice financují pracovní místa, výzkum a vývoj a přispívají k růstu ekonomiky. I shortování akcií podporuje tvorbu cen, což může pomáhat fungování trhů a dostupnosti kapitálu. Hazard podle autorky naopak může vytvářet negativní externality.
Přesto zůstává otázkou, proč tolik lidí tyto dvě činnosti zaměňuje. Část odpovědi je podle autorky historická: každá generace se nechala unést něčím, co nakonec skončilo propadem. Zejména mladí muži mají tendenci přijímat velká rizika. Tentokrát je ale rozdíl v tom, že sportovní sázení se stalo součástí mainstreamu.
Dalším důvodem může být měnící se vztah k riziku a frustrace z ekonomiky. Autorka ve své nové knize píše, že více mladých lidí vyrůstalo v prostředí, které je chránilo před zdravým a běžným podstupováním rizika v dětství a dospívání. Právě v těchto letech se člověk učí rozlišovat dobrá rizika od špatných. Kdo tuto zkušenost postrádá, může být zároveň více averzní k riziku a současně vůči němu zranitelnější — a když už riziko podstoupí, zvolí takové, které má větší šanci dopadnout špatně.
To může přispívat k finančnímu nihilismu, který je podle autorky mezi generací Z běžný. Sázení je zatím populárnější u mladých mužů. V některých oblastech podstupují méně rizika — například při seznamování nebo stěhování za novou prací — ale jinde naopak více. Potřebu riskovat mohou naplňovat sportovním sázením nebo spekulacemi na meme akcie.
Tento postoj může podporovat i ekonomické prostředí, v němž úspěch působí náhodně. Lidé mohou mít pocit, že se bohatne spíše díky štěstí než talentu nebo tvrdé práci, což umocňuje obraz bohatství ze Silicon Valley nebo influencerů na Instagramu. Tyto dojmy podle autorky neodpovídají realitě, protože startupy i tvorba obsahu vyžadují mnoho práce. Během boomu s přebytkem kapitálu však působí velké majetky ještě výrazněji a náhodněji. Pokud ekonomický úspěch vypadá jako otázka štěstí, může indexový fond působit méně lákavě než sázka na mistrovství světa.
Jak to skončí? Mnozí z těchto sázkařů podle autorky o peníze přijdou. Pokud ztráty nebudou velké, nemusí jít o katastrofu a někteří se mohou více naučit o investování a povaze rizika. Pro větší sázkaře ale může být cena velmi vysoká. Čím déle zůstanou finanční podmínky uvolněné, tím větší škody podle ní mohou vzniknout.
Některé z těchto vzorců se podle autorky pravděpodobně změní, až mladší sázkaři zestárnou a zažijí nepříznivou tržní událost. Slabý akciový trh sice nemusí souviset s výsledkem fotbalového zápasu, ale přináší přísnější finanční podmínky a ztráty pracovních míst, což sázení prodražuje. Medvědí trhy obvykle tvrději zasahují investory s rizikovými pozicemi než pasivní investory. Právě v těchto obdobích se mnoho lidí naučilo tvrdou lekci o vztahu mezi rizikem a výnosem. Generace Z ji podle autorky může pocítit silněji než předchozí generace.
Tento komentář vyjadřuje osobní názory autorky a nemusí odrážet stanovisko redakční rady ani společnosti Bloomberg LP a jejích vlastníků.
Allison Schrager je komentátorkou Bloomberg Opinion zaměřenou na ekonomii, působí jako senior fellow v Manhattan Institute a je autorkou knihy „An Economist Walks Into a Brothel: And Other Unexpected Places to Understand Risk“.
Tato zpráva vznikla s pomocí Bloomberg Automation.
Text vychází ze zprávy agentury Bloomberg a je redakčně upraven pro české čtenáře.
ZDROJ: Bloomberg.com
