První zaměstnání autorky Allison Schrager po získání doktorátu z ekonomie spočívalo v pomoci se zaváděním příspěvkově definovaného penzijního plánu pro firmu v Hamburku. Mnoho hodin tehdy strávila dolaďováním podrobností se dvěma německými pojistnými matematiky, Horstem a Wolfgangem.
Účastníci fondu měli mít tři investiční možnosti: 100 % německých státních dluhopisů, 75 % a pro skutečné milovníky rizika 50 %. Autorka prosazovala právě poslední variantu. Výnosy německých státních dluhopisů tehdy sotva překonávaly inflaci a podle ní měli lidé, zejména mladší, dostat alespoň možnost usilovat o vyšší výnos.
Horst a Wolfgang zůstali neoblomní. Akcie podle nich mohly ztratit hodnotu, což u peněz určených na důchod nepřicházelo v úvahu. Nakonec si možnost s 50% podílem státních dluhopisů stejně vybralo jen málo účastníků.
Tento luxus už ale Německo možná nemá. Minulý týden oznámilo změnu penzijního systému. Země, která zavedla první celostátní penzijní systém a do jisté míry i samotný koncept spoření na stáří, nyní narazila na své limity.
Tři pilíře a silná závislost na státu
Německé důchody financují tři pilíře. Hlavní je státní penze hrazená současnými daňovými poplatníky, která dnešním penzistům vyplácí zhruba 50 % jejich pracovního příjmu. Druhým pilířem jsou tradiční zaměstnanecké penze, u nichž nese riziko zaměstnavatel a které má přibližně polovina Němců; aktiva těchto penzí dosahovala v roce 2023 hodnoty 727,9 miliardy eur. Třetím pilířem jsou vlastní investice domácností, které činí jen asi 200 miliard eur, z velké části kvůli nepříliš atraktivním investičním možnostem.
Německá penzijní aktiva z druhého a třetího pilíře jsou z velké části investována do státních dluhopisů nebo pojistných produktů. Je to důsledek vládních pobídek, které penzijní úspory směrují k dluhopisům, i silné averze Němců k riziku ztráty.
V Německu dlouho platil regulatorní požadavek, aby souhrnné výplaty byly alespoň stejně vysoké jako celkové příspěvky. Jen málo správců proto chtělo nést riziko a nabízet investiční možnost, která může prodělat. Pracující populace Německa se ale má v příštích 40 letech zmenšit o 23 % a hospodářský růst stagnuje. To znamená potíže pro první pilíř, na němž většina Němců závisí při financování většiny svých příjmů v důchodu.
Více spořit, déle pracovat, nebo více riskovat
Němečtí důchodci i pojistní matematici tak podle autorky musí přijmout nepříjemnou skutečnost: více peněz na penzi lze získat jen třemi způsoby — více spořit, déle pracovat nebo přijmout větší riziko. První dvě možnosti mají své limity. Důchodový věk už má vzrůst na 67 let a následně se bude odvíjet od délky života. Němci navíc už dnes odvádějí zhruba 18 % příjmu do státního penzijního systému a spoří více než obyvatelé srovnatelných evropských zemí.
Zbývá tak třetí možnost: přijmout větší riziko. Právě to bylo v Německu dlouho politicky velmi citlivé téma.
Proto nyní probíhá reforma. Vláda nabízí Němcům dotace, pokud budou více spořit a investovat do rizikovějších aktiv. Zároveň se ruší požadavek na garanci jistiny. Tentokrát jsou Němci změně otevřenější: více než 60 % uvedlo, že je ochotno investovat do akcií, a téměř 60 % si myslí, že by to mělo být povinné, i když zatím se střadatelé musí přihlásit sami. Očekávají se i další reformy, které mají motivovat více zaměstnavatelů k nabízení penzijních plánů a investování jejich prostředků do výnosnějších aktiv.
Podle autorky přicházejí tyto změny pozdě. Německé domácnosti už přišly o desetiletí mimořádně silných akciových výnosů. Omezený akciový trh podle ní poškodil i širší ekonomiku, protože firmám ztěžoval získávání kapitálu.
K této změně Německo dotlačila kombinace promarněných výnosů a neúprosné matematiky stárnoucí populace. A nejde jen o Německo. Stárnou i další evropské země, které zároveň musí financovat stávající sociální programy a dluh, přičemž mnohé budou navíc čelit vyšším výdajům na obranu. Vedle vyšších daní a delší pracovní kariéry se tak podle autorky může stát větší investiční riziko nevyhnutelné.
Rostoucí populace a prostředí nízkých úrokových sazeb dlouho podporovaly představu, že tento okamžik nikdy nenastane. Nyní si ale lidé uvědomují, že nelze bez rizika odejít do důchodu v šedesáti letech, zatímco vlády začínají narážet na rozpočtová omezení. Německo podle autorky nemá jinou možnost než investovat do rizikovějších aktiv. Otázkou zůstává, zda tento posun nepřichází právě ve chvíli, kdy období příznivých tržních výnosů končí.
Tento sloupek vyjadřuje osobní názory autorky Allison Schrager a nemusí nutně odrážet stanovisko redakční rady Bloomberg LP ani jeho vlastníků.
Tato zpráva vznikla s pomocí Bloomberg Automation.
Text vychází ze zprávy agentury Bloomberg a je redakčně upraven pro české čtenáře.
ZDROJ: Bloomberg.com
