Slovensko má kvůli rostoucímu zadlužení stále menší prostor pro zvládání případných dalších krizí. Každý nový problém by podle nezávislé slovenské rozpočtové rady (RRZ) mohl mít pro zemi citelnější dopady. Hrozí například růst nákladů na obsluhu státního dluhu, potřeba přijímat výrazná úsporná opatření a v krajním případě také komplikace s financováním potřeb státu za přijatelných podmínek.
RRZ na rizika upozornila v nejnovější analýze. Za hlavní problém považuje vysokou úroveň zadlužení, která v poměru k výkonu slovenské ekonomiky loni překročila 60 procent.
Rozpočtová rada doporučuje zastavit růst dluhu
Podle RRZ se Slovensko zatím nenachází v situaci, kdy by muselo přijímat zásadní rozhodnutí pod bezprostředním tlakem krize. Pokud však bude zadlužení pokračovat v růstu, bude mít vláda při rozhodování stále méně prostoru.
Rozpočtová rada zároveň upozorňuje, že Slovensko nemůže svou situaci řešit pouze spoléháním na budoucí hospodářský růst. Růstový potenciál země je totiž podle ní slabší než v minulosti.
Za nejdůležitější současný úkol v oblasti veřejných financí proto RRZ označuje zastavení dalšího růstu státního dluhu.
Bezpečná hranice je podle rady pod 50 procenty HDP
Za bezpečnou úroveň zadlužení považuje rozpočtová rada pro Slovensko poměr dluhu k hrubému domácímu produktu pod 50 procenty. Skutečná hodnota je přitom výrazně vyšší.
V loňském roce dosáhl slovenský dluh 61,39 procenta HDP. O rok dříve činil tento ukazatel 59,70 procenta. Zadlužení se tak meziročně dále zvýšilo.
RRZ zároveň zdůrazňuje, že Slovensko má jako malá otevřená ekonomika specifická rizika. Země se podle rady potýká s rizikem pasti středních příjmů a zároveň čelí nepříznivému demografickému vývoji. Z těchto důvodů je podle ní bezpečná úroveň zadlužení na Slovensku nižší než v řadě jiných vyspělých států.
Problém nevznikl pouze kvůli krizím
Současnou situaci nelze podle rozpočtové rady přičítat pouze mimořádným událostem posledních let. K růstu dluhu přispěly také velké krize, například pandemie covidu-19, významnou roli však podle RRZ sehrálo i období po odeznění jednotlivých šoků.
Slovensko podle rady v příznivějších ekonomických obdobích dostatečně nevyužilo lepších podmínek k tomu, aby své zadlužení snížilo. Právě tento postup podle ní postupně vedl k vyčerpání části fiskálního prostoru, který by mohl být využit při další krizi.
Konsolidace Ficovy vlády podle rady nestačí
Rozpočtová rada už v minulosti upozorňovala, že konsolidační opatření současné vlády premiéra Roberta Fica nepřinesla výraznější zlepšení stavu veřejných financí.
Vláda v rámci konsolidace mimo jiné zvyšovala některé již existující daně a odvody a zavedla také nové daňové povinnosti. Představitelé kabinetu přitom hodnocení rozpočtové rady opakovaně kritizovali.
Podle RRZ však samotná dosavadní opatření nestačila k tomu, aby se finanční situace Slovenska výrazně zlepšila a země si vytvořila větší rezervu pro případ budoucích problémů.
Řecko ukazuje možné důsledky vysokého dluhu
Jako výrazný příklad rizik spojených se ztrátou fiskálního prostoru uvádí rozpočtová rada Řecko. Tato země v minulosti přišla o možnost získávat financování na trzích a byla nucena využít záchranné programy.
Podmínkou jejich poskytnutí byla podle RRZ rozsáhlá úsporná opatření. Ta zahrnovala například snižování důchodů a platů ve veřejném sektoru, propouštění zaměstnanců a zvyšování daní.
Slovenská rozpočtová rada na řeckém příkladu ilustruje, jak může vysoké zadlužení postupně omezit možnosti státu reagovat na ekonomické problémy vlastními rozhodnutími. Čím vyšší bude slovenský dluh, tím menší prostor bude mít země podle RRZ pro zvládání další případné krize bez bolestivých zásahů do veřejných financí.
Zdroj: ČTK
