Výsledky komunálních voleb podle analytiků výrazně nezmění vývoj české ekonomiky. Neočekávají, že by ovlivnily hospodářský růst, inflaci nebo nezaměstnanost. Výraznější reakci nepředpokládají ani u kurzu koruny či výnosů státních dluhopisů. Shodli se na tom v anketě ČTK.
Pro ekonomiku budou důležitější jiné faktory
Komunální volby doplnily také volby do třetiny Senátu. Ve Vyškově získal senátorský mandát jihomoravský hejtman a předseda lidovců Jan Grolich, v Trutnově obhájil křeslo Jan Sobotka (STAN) a na Rychnovsku Jan Grulich (TOP 09). Ve Strakonicích uspěl Tomáš Fiala, který před šesti lety kandidoval za ODS, tentokrát však za hnutí Naše Česko.
„Aby komunální volby znatelně ovlivnily směřování celé české ekonomiky, musely by přinést skutečně převratné výsledky, a to hlavně v Praze,“ uvedl analytik Investiky Vít Hradil. Zásadnímu zlomu zatím nic nenasvědčuje, a přímý dopad na ekonomiku proto očekává minimální.
Podobně situaci hodnotí hlavní ekonom UniCredit Bank Martin Komrska. „Komunální volby v Česku tradičně makroekonomiku Česka neovlivní,“ řekl ČTK. Hlavní nástroje hospodářské politiky má v rukou vláda, jejíž směřování podle něj výsledky hlasování výrazně nezmění. Na celkový vývoj ekonomiky budou mít nadále větší vliv vnější okolnosti, zejména důsledky konfliktu na Blízkém východě.
Ekonom XTB Pavel Peterka označil makroekonomický význam komunálních voleb za obtížně měřitelný a s největší pravděpodobností statisticky nevýznamný. Za největší riziko považuje případný vznik koalic extremistických stran ve velkých městech, které by mohly narušit fungování ekonomiky. Takový scénář však pokládá za vysoce nepravděpodobný. Programy stran ve velkých městech se navíc podle něj často podobají. Pro další fungování samospráv bude důležitá debata o rozpočtovém určení daní, dodal.
Radnice ovlivňují investice i dostupnost bydlení
Podle analytika Portu Jana Berky určují směr české ekonomiky především domácí a zahraniční poptávka. Tu ovlivňují například ceny energií, úrokové sazby nebo státní rozpočtová politika. Komunální volby mají podle něj větší význam pro jednotlivá města a obce než pro ekonomiku jako celek. Samosprávy totiž zajišťují podstatnou část veřejných investic a prostřednictvím územních plánů rozhodují také o možnostech nové bytové výstavby. Dostupnost bydlení přitom patří k hlavním strukturálním překážkám české ekonomiky.
Volební cyklus se podle Berky promítá také do načasování obecních investic. Před volbami radnice často zvyšují kapitálové výdaje a upřednostňují projekty, jejichž výsledky obyvatelé snadno uvidí. Po hlasování může tempo investic zpomalit. Důvodem bývá dokončení rozpracovaných akcí i změna priorit po nástupu nového vedení. Ekonomika tak podle Berky získává spíše přesun investic mezi jednotlivými obdobími než nový růstový impuls.
Nová zastupitelstva převezmou obce a kraje, které mají na účtech dohromady více než půl bilionu korun. Tyto rezervy jsou ale rozdělené nerovnoměrně. Významnou část drží největší města, zatímco menší obce někdy několik let shromažďují prostředky na jediný větší projekt.
Samotné peníze však podle Berky nejsou jedinou překážkou investic. Jejich přípravu a realizaci komplikují také zdlouhavá povolovací řízení a nedostatek kapacit potřebných k uskutečnění projektů.
Zdroj: ČTK
