Brusel 10. října (zpravodajka ČTK) – Vyjednávání o budoucím Víceletém finančním rámci (VFR) Evropské unie na období 2028–2034 vstupují do rozhodující fáze. Irské předsednictví v Radě EU dnes v Bruselu představilo revidovaný vyjednávací rámec, který počítá se snížením celkového objemu unijního rozpočtu na 1,622 bilionu eur (cca 39,5 bilionu Kč, v cenách roku 2025).
Tento návrh představuje přibližně 8% pokles (o 141 miliard eur) oproti původnímu návrhu Evropské komise z července minulého roku, jež počítal s částkou 1,763 bilionu eur (cca 42,9 bilionu Kč). Irský kompromisní návrh je zároveň ještě úspornější než červnový návrh kyperského předsednictví (1,73 bilionu eur).
„Rámec, který dnes představujeme, počítá se snížením navrhovaného rozpočtu o 141 miliard eur oproti původnímu návrhu Komise, přestože jeho celkový objem zůstává výrazně vyšší než v současném finančním rámci. Jde o katalyzátor, který má dovést jednání k dohodě do konce roku,“ uvedl na dnešní tiskové konferenci irský ministr pro evropské záležitosti Thomas Byrne.
Tradiční politika vs. čistí plátci: Rozpor mezi Východem a Západem
Nový návrh odráží hluboký rozkol v prioritách mezi jednotlivými blocemi členských států. Zatímco čistí plátci požadovali plošné škrty, kohezní země prosadily ochranu tradičních dotačních pilířů.
1. Skupina 17 členských států (včetně ČR a Babiše)
Koalice 17 členských zemí již dříve adresovala Bruselu společný dopis, v němž striktně odmítla škrty v Společné zemědělské politice (SZP) a Kohezní politice (regionálních dotacích). Česko bude na nadcházejícím summitu reprezentovat premiér Andrej Babiš, který sice kyperský i irský návrh hodnotí jako krok lepším směrem než původní plán Komise, s finální podobou však Praha stále vyjadřuje nespokojenost.
2. Čistí plátci (Německo, Nizozemsko, Dánsko, Švédsko, Rakousko)
Země, které do unijního rozpočtu odvádějí více, než z něj čerpají, požadovaly seškrtání rozpočtu o stovky miliard eur. Jejich prioritou je nasměrování prostředků do konkurenceschopnosti, výzkumu, digitalizace, bezpečnosti a společné obrany. Podle informací agentury DPA označili unijní diplomaté z řad čistých plátců irský návrh za „zklamání“, které zdaleka nepředstavuje finální základ pro kompromis.
Kde se bude škrtat a které kapitoly zůstaly ušetřeny?
Irské předsednictví muselo uplatnit výrazné škrty v oblastech, kde Evropská komise původně plánovala skokové navýšení výdajů:
- Největší redukce: Kapitola určená na Konkurenceschopnost, prosperitu a bezpečnost, dále výzkum, inovace a obranné fondy.
- Zahraniční politika (Global Europe): Snížení alokace pro vnější činnost EU, rozvojovou pomoc a podporu sousedních regionů.
- Ušetřené priority: Tradiční pilíře – zemědělství a koheze – zůstaly pod tlakem 17 států víceméně nedotčeny. Navíc dojde k více než zdvojnásobení prostředků na konkurenceschopnost oproti současnému rozpočtu 2021–2027.
- Ukrajina: Vzhledem ke shodě téměř všech členských států zůstávají plně zachovány alokace určené na obnovu a rekonstrukci válkou zasažené Ukrajiny.
Srovnání návrhů sedmiletého rozpočtu EU (2028–2034)
| Návrh / Dokument | Objem rozpočtu (v cenách r. 2025) | Hlavní charakteristika |
| Původní návrh EK (červenec 2025) | 1 763 mld. EUR (~42,9 bil. Kč) | Masivní navýšení výdajů na obranu, výzkum a zelenou tranzici |
| Kyperský návrh (červen 2026) | 1 730 mld. EUR (~41,8 bil. Kč) | První kompromisní snížení o cca 33 mld. EUR |
| Irský revidovaný návrh (říjen 2026) | 1 622 mld. EUR (~39,5 bil. Kč) | Škrty o 141 mld. EUR (-8 %); ochrana koheze a zemědělství |
Tlak na vlastní zdroje EU a splácení fondu NGEU
Vyjednávání o budoucím víceletém rámci probíhá pod bezprecedentním finančním tlakem, který ztěžuje dosažení shody mezi Evropským parlamentem a Radou EU.
- Splácení dluhu z pandemického fondu (NextGenerationEU): Od roku 2028 musí Unie začít ze svého řádného rozpočtu splácet jistinu a úroky dluhopisů vydaných na po-covidovou obnovu, což si vyžádá desítky miliard eur ročně navíc.
- Debata o nových vlastních zdrojích (Own Resources): Aby se předešlo drastickému krácení národních obálek, Evropská komise prosazuje zavedení nových unijních daní (např. výnosy z obchodování s emisními povolenkami EU ETS, uhlíkové vyrovnání na hranicích CBAM či poplatky z korporátních zisků). Čistí plátci a fiskální konzervativci však vůči novým unijním daním zachovávají zdrženlivý postoj.
- Harmonogram summitu: Předseda Evropské rady António Costa deklaroval cíl uzavřít finální dohodu o rozpočtu na prosincovém summitu. Říjnový summit v Bruselu tak poslouží jako klíčové testovací bojiště lídrů.
