Čeští chmelaři letos očekávají proti dlouhodobému průměru až o čtvrtinu nižší výnos. Slabší má být také obsah alfa hořkých látek, které určují kvalitu chmele. Novinářům to dnes v Oboře u Loun při návštěvě sklizně řekli předseda představenstva Svazu pěstitelů chmele ČR Jiří Smetana a ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD). Ještě před začátkem sklizně pěstitelé počítali s poklesem úrody o pětinu. Hlavními příčinami jsou dlouhotrvající sucho, nedostatek vláhy a horko. Zavlažovací systém má přitom vybudovaný jen zhruba čtvrtina českých chmelnic.
U odrůdy žatecký poloraný červeňák se podle Smetany obsah alfa hořké kyseliny běžně pohybuje mezi 3,3 a 3,5 procenta. Letošní předsklizňové rozbory i první analýzy ze sklizně ale ukazují hodnoty jen lehce nad dvěma procenty.
„Ta alfa hořká kyselina se u odrůdy poloraný červeňák průměrně pohybuje v hodnotách 3,3 až 3,5 procenta. Tam je odhadovaný velký propad, protože v letošním roce nám všechny analýzy, ať už předsklizňové nebo už teď i první sklizňové, ukazují hodnotu lehce nad dvě procenta. Zatím historicky nejnižší hodnotu jsme zažili v roce 2015, kdy to bylo 2,1 procenta a obáváme se, že hodnota letošního roku se bude velice blízko nebo bude maličko nad ní,“ řekl ČTK Smetana.
Závlahy pomáhají, vody je ale málo
Podle Smetany závisí množství alfa hořkých látek především na počasí. Vznikají přímo v chmelové hlávce a pěstitelé je prakticky nemohou ovlivnit. Pomoci mohou závlahy, které zlepšují obsah těchto látek a především samotný výnos. Podniky s dostatkem vody jsou proto letos podle něj na tom lépe než ostatní, i když ani jejich situace není ideální.
Zavlažovací systém má zhruba čtvrtina chmelnic v Česku. Šebestyán ale upozornil, že samotná infrastruktura nestačí, pokud není k dispozici dost vody. Letos byla podle něj v potřebném rozsahu zavlažována možná jen třetina z těchto chmelnic. Česká vláda dlouhodobě připravuje projekt na vytvoření nádrží v některých chmelových oblastech. Podle ministra by rychlé řešení dostupnosti vody posílilo konkurenceschopnost českého chmelařství.
Šebestyán připomněl také program podpory závlah, z něhož lze budovat retenční nádrže a čerpací stanice. V některých lokalitách se podle něj řeší i přesun chmelnic blíže ke zdrojům vody. Přemístění takové dočasné zemědělské stavby nyní trvá zhruba 14 až 18 měsíců a ministerstvo by chtělo tento proces zrychlit.
O případném zdražení piva ministr spekulovat nechtěl. Uvedl, že cenu budou určovat i jiné faktory. Podle něj jsou nyní ceny potravin historicky nízké a je pravděpodobné, že dojde k jejich zvýšení, nebude to však důsledek pouze letošní sklizně chmele.
Český chmel se dál soustředí na Žatecko, většina úrody míří do zahraničí
Smetana zmínil také šlechtění odrůd, které lépe snášejí sucho a vysoké teploty. Dvě suchovzdorné odrůdy už byly představeny, tradiční, zahraniční a velké pivovary ale podle něj dávají přednost žateckému poloranému červeňáku, tedy tradiční a v Česku nejrozšířenější odrůdě. Výzkum se proto nyní částečně přesouvá ke zvýšení suchovzdornosti a odolnosti této tradiční odrůdy vůči vysokým teplotám. Smetana odhaduje, že tento proces potrvá pět až sedm let.
Sklizňová plocha chmele v Česku se letos podle Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) snížila na 4783,9 hektaru. Proti loňsku je to o 27,8 hektaru méně, tedy pokles o 0,58 procenta, počet pěstitelů zůstal beze změny na 120.
Největší část chmelnic leží v Žatecké chmelařské oblasti. Chmel se tam pěstuje na 3672,6 hektaru, což odpovídá 76,8 procenta všech chmelnic v Česku. Žatec a krajina žateckého chmele jsou od roku 2023 na seznamu kulturních a přírodních památek světového dědictví UNESCO. Nejrozšířenější odrůdou zůstává žatecký poloraný červeňák. Letos roste na 3939,5 hektaru, meziročně o 12,8 hektaru méně.
Loňská úroda chmele byla v Česku průměrná. Zemědělci sklidili 6494 tun, což bylo meziročně o 500 tun méně. Průměrný výnos dosáhl 1,34 tuny z hektaru, zatímco v roce 2024 činil 1,44 tuny. ÚKZÚZ zveřejňuje údaje o sklizni na přelomu listopadu a prosince.
Při běžné sklizni zůstává v Česku přibližně 40 procent úrody chmele, zbytek pěstitelé vyvážejí.
Zdroj: ČTK
