Americký prezident Donald Trump podle agentury AP připravuje další clo na Čínu, které by mohlo dosáhnout 7,5 procenta. Washington chce druhou největší ekonomiku světa postihnout za to, že podle americké strany zaplavuje globální trh podhodnoceným zbožím. AP se odvolává na tři informované zdroje.
Představitelé americké vlády se domnívají, že zvažovaná sazba by neměla narušit roční obchodní příměří mezi Washingtonem a Pekingem ani ohrozit plánované setkání Trumpa s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem v Bílém domě, které se má uskutečnit na konci září.
Nové clo má navázat na vyšetřování nadbytečných kapacit
Pokud bude návrh schválen, podle AP půjde zřejmě o promyšlený pokus Bílého domu obejít rozhodnutí nejvyššího soudu z počátku letošního roku. Soud tehdy zmařil Trumpův plán na zavedení rozsáhlého systému vysokých cel.
Po verdiktu administrativa v březnu oznámila, že zahajuje formální vyšetřování nadbytečných průmyslových kapacit a pravidel týkajících se nucené práce v Číně a dalších zemích.
Bílý dům ani Úřad amerického obchodního zmocněnce (USTR) na žádost o komentář k probíhajícím jednáním o clech nereagovaly. Čínská ambasáda ve Washingtonu uvedla, že obchodní a ekonomické otázky by se měly řešit bilaterálním jednáním, nikoli jednostrannými celními kroky. Zároveň odmítla tvrzení, že Čína trpí problémem nadbytečné výrobní kapacity.
Americká administrativa zahájila vyšetřování čínských výrobních kapacit podle oddílu 301 obchodního zákona z roku 1974. Ten umožňuje prezidentovi uvalit cla na země, které poškozují americké firmy nebo obchod.
Nové clo by se přidalo k sazbám deset až 12,5 procenta, které Washington v červenci zavedl vůči zhruba 60 ekonomikám kvůli nedostatečnému prosazování zákazu dovozu zboží vyrobeného nucenou prací. Čína i další státy tato cla kritizovaly. Vstoupila v platnost v okamžiku, kdy skončila platnost dočasných cel, o nichž Trump rozhodl poté, co mu nejvyšší soud v únoru zrušil rozsáhlá cla na téměř všechny obchodní partnery Spojených států.
Čínský export roste, USA současně chystají další sankce kvůli Íránu
Problém nadbytečné výroby se v Číně týká například automobilového průmyslu, solárních panelů, cementu nebo oceli. Slabá domácí poptávka tlačí čínské firmy k hledání odbytu v zahraničí. Vývoz proto v posledních letech výrazně rostl a loni přispěl k rekordnímu přebytku čínského zahraničního obchodu. Ten dosáhl téměř 1,2 bilionu dolarů, v přepočtu zhruba 24,8 bilionu korun. Čínské ministerstvo obchodu však odmítá, že by Peking o tak vysoký přebytek usiloval.
Americké ministerstvo financí mezitím oznámilo další krok vůči Íránu. Země, které s Teheránem obchodují, podle něj mohou čelit novým sekundárním sankcím. Washington chce jejich prostřednictvím omezit přístup k mezinárodnímu obchodu státům, které budou v obchodních vztazích s Íránem pokračovat.
Největším obchodním partnerem Íránu je Čína. Spojené státy tvrdí, že sankce mají dále oslabit íránskou ekonomiku, která už doplácí na předchozí americká opatření i na dopady námořní blokády. Americký ministr financí Scott Bessent však neuvedl podrobnosti ani konkrétní země, kterých by se připravované sankce mohly týkat.
Zdroj: ČTK
