Trumpova naftová dohoda s Putinem k poklesu cen nepovede, shodly se české politické špičky. Kupka mluví o chybě, Havlíček o nekoncepčnosti

Praha 12. října (ČTK) – Páteční dohoda amerického prezidenta Donalda Trumpa s jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem o dodávkách 300 000 tun ruské nafty na americký i světový trh nebude mít na konečné ceny pohonných hmot prakticky žádný vliv. V nedělním pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima News se na tom shodli zástupci napříč českým politickým spektrem – ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO), předseda ODS Martin Kupka i místopředseda STAN Lukáš Vlček.

Politici se napříč stranami – s výjimkou vládní SPD – shodují, že Evropa musí zintenzivnit své úsilí o dosažení energetické soběstačnosti a nezávislosti na nedůvěryhodných režimech.

Havlíček: Chybí euroamerická koordinace, dohoda ceny neovlivní

Ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) vyjádřil skepsi ohledně reálného dopadu i trvanlivosti dohody. Kritizoval především fakt, že Washington učinil jednostranný krok bez předchozí konzultace se svými evropskými spojenci.

„Nebude to mít vliv na cenu, to je realita v současné době. Jestli tady existuje nějaký euroamerický val, mělo by se před něčím takovým sednout za jeden stůl a všechno vyjednat,“ prohlásil Havlíček s tím, že u prezidenta Trumpa nelze vyloučit, že dohoda nakonec vůbec nevstoupí v platnost.

Havlíček zároveň zdůraznil, že strategie Evropy nesmí spočívat pouze v nahrazení závislosti na Rusku závislostí na jiných monopolních dodavatelích, jako jsou USA či Katar.

Kupka a Vlček: Předvolební ústupek diktátorovi, který poškodí Západ

Podle předsedy ODS Martina Kupky jde o jednoznačnou politickou chybu vedenou pragmatickými vnitropolitickými zájmy Bílého domu před nadcházejícími podzimními volbami do amerického Kongresu.

• Martin Kupka (ODS): Poznamenal, že Trump se snaží uklidnit americké voliče závislé na levných palivech v důsledku probíhajícího konfliktu na Blízkém východě. Varoval, že jakýkoliv ústupek autoritářským režimům v minulosti se Západu vždy vymstil, a vyzval k sebevědomé evropské reakci.
• Lukáš Vlček (STAN): Apeloval na nalezení celonárodní i celounijní politické shody ohledně systematického odklonu od dovozu fosilních paliv z rizikových destinací a současného posilování evropské obranyschopnosti.

Opoziční hlas SPD: Radim Fiala očekává levnější paliva a varuje před ztrátou konkurenceschopnosti

Zcela odlišný pohled v diskusi prezentoval místopředseda vládní SPD Radim Fiala, podle něhož je dojednání dodávek logickým krokem globálních velmocí k zajištění energetické stability.

Fiala tvrdí, že dohoda zabrání fyzickému nedostatku paliv v USA. Podle něj Evropa na stávající sankční politiku doplácí, neboť ruské suroviny nakupuje oklikou přes třetí země (např. Turecko) za výrazně vyšší ceny. Zdůraznil, že bez obnovení odběru dostupných ruských energií po skončení konfliktu na Ukrajině ztratí evropský průmysl globální konkurenceschopnost.

Širší kontext: Válka v Íránu, ukrajinské údery na rafinerie a evropská energetická bezpečnost

Dohoda mezi Washingtonem a Moskvou přichází v momentě, kdy se globální ropný trh nachází pod dvojitým tlakem:

1. Eskalace na Blízkém východě: Válka s Íránem, kterou USA a Izrael zahájily na konci února 2026, prudce zvýšila ceny ropy a rafinovaných produktů na světových burzách.
2. Ukrajinská strategie dronových úderů: Kyjev systematicky zasahuje ruské rafinérie a ropné terminály s cílem paralyzovat zásobování ruské armády a odříznout Kremeľ od devizových příjmů. Prezident Trump tyto údery označuje za hlavní příčinu zdražování paliv v USA, což Kyjev odmítá a nabízí zastavení úderů pouze na základě oboustranného příměří v energetickém sektoru.
3. Plnění plánu REPowerEU: Evropská unie v reakci na ruskou agresi od roku 2022 masivně investuje do diverzifikace tras (např. rozšíření ropovodu TAL pro ČR), zrychlení výstavby obnovitelných zdrojů a rozvoje vodíkové infrastruktury, aby eliminovala strukturální závislost na ruských komoditách.

Postoje českých politiků k dohodě Trump–Putin