Norsko chce pokračovat v hledání ropy a plynu v Arktidě, přestože Evropská unie má kvůli dopadům na životní prostředí výhrady. Podle webu Gazeta.pl by bez nových vrtů mohla norská produkce těchto surovin během 25 let výrazně klesnout, což by mělo dopad i na energetickou bezpečnost Evropy.
Oslo plánuje udržet těžbu a vývoz přibližně na současné úrovni nejméně do roku 2035. To ale podle norské vlády vyžaduje objevování a rozvoj nových ložisek, proti čemuž se Evropská unie oficiálně staví.
Norsko hájí své právo rozvíjet ložiska v Barentsově moři
Norský ministr energetiky Terje Aasland agentuře Reuters řekl, že jeho země má suverénní právo rozvíjet ložiska v Barentsově moři bez ohledu na postoj Evropské unie. „Má-li Norsko zůstat dlouhodobým dodavatelem ropy a plynu do Evropy, musí být součástí diskuse i Arktida,“ uvedl Aasland. „Tyto oblasti budeme rozvíjet a bude na EU, zda tam zavede moratorium na těžbu plynu či ropy,“ dodal.
Brusel v současnosti podporuje zákaz nových vrtů v Arktidě s ohledem na ochranu životního prostředí. Podle Reuters ale Evropská unie zvažuje změnu postoje kvůli obavám o energetickou bezpečnost. Norsko se po zahájení rozsáhlé ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 stalo největším dodavatelem zemního plynu do Evropy a nyní pokrývá přibližně 30 procent poptávky EU a Británie.
Bez nových objevů může těžba po roce 2030 prudce klesnout
Norský úřad odpovědný za zdroje na mořském šelfu očekává, že bez významných nových objevů začne produkce výrazně klesat už po roce 2030. Vývoj do poloviny století se přitom může podle úspěšnosti průzkumu výrazně lišit. V optimistickém scénáři bude těžba v roce 2050 zhruba o třetinu nižší než dnes, v pesimistickém případě se přiblíží nule.
Zdroj: ČTK
