Juan Pablo Spinetto
Téměř dva roky poté, co Donald Trump poprvé pohrozil převzetím Panamského průplavu, se této slavné vodní cestě daří.
Otřesy v globálním obchodě, vyvolané krizí v Hormuzském průlivu a nejistotou kolem amerických cel, zvýšily poptávku po mezioceánské trase a posunuly příjmy i zisky průplavu na rekordní úrovně. Provoz v deseti měsících do července vzrostl o více než 6 % na 10 623 průjezdů lodí, což podtrhuje rostoucí význam průplavu pro světový obchod. Přepravci byli tento měsíc ochotni v aukcích platit miliony dolarů za jeden z omezeného počtu slotů, které umožňují neplánovaným lodím projet přetíženou vodní cestou.
Trump podle autora v poslední době na Panamu zřejmě zapomněl, k úlevě místních. Největší hrozba, která nad průplavem visí, totiž nemá mnoho společného s prioritami Bílého domu, rivalitou USA a Číny ani se zabezpečením strategické infrastruktury.
Je jí voda.
V příštích desetiletích budou klimatické změny a proměnlivé srážkové vzorce stále více zasahovat tradiční byznys průplavu. Zároveň ale vytvářejí příležitost, aby se tato ikonická vodní cesta přetvořila z trasy pro lodě na širší logistický uzel, kterým se může mezi západem a východem přesouvat nejen náklad, ale i energie, a to různými způsoby využívajícími výhodnou polohu a úzkou geografii Panamy.
Ricaurte Vásquez Morales, technokrat, jehož sedmiletý mandát správce průplavu skončí příští měsíc, vidí hlavní úkol v přesunu pozornosti od lodí k samotnému nákladu. „Musíte diverzifikovat způsob, jakým budete náklad přepravovat,“ řekl tento týden autorovi během rozhovoru v historické administrativní budově Panamského průplavu. „Země se musí tímto směrem vyvíjet a opírat se o skutečnost, že má průplav. Musí být přechodovým bodem pro všechny možné věci.“
Jde o ambiciózní a složitou strategii s potenciálně velmi vysokým výnosem.
Návrat jevu El Niño hrozí Střední Americe vážným suchem natolik, že Panama Canal Authority, autonomní provozovatel známý jako ACP, oznámil od září omezení počtu denních tranzitních slotů. Cílem je ušetřit co nejvíce vody před příchodem období sucha, které obvykle začíná v prosinci.
Panamané mají stále v čerstvé paměti silné sucho z let 2023 až 2024, které přimělo průplav prudce omezit denní provoz, zpomalilo světový obchod a poškodilo domácí ekonomiku. Nešlo přitom o jednorázovou událost. Pokud existuje místo, kde lze dopad klimatických výkyvů sledovat téměř v reálném čase, je to Panama.
Vásquez Morales, kterému je 73 let, říká, že posledních 25 let ukázalo „jasný trend“ nižších srážek v kombinaci s větší volatilitou dešťových cyklů. Dostupnost vody se tak podle něj stává existenčním rizikem pro budoucnost průplavu. „Na rozdíl od jiných průplavů na světě je tento omezen právě problémy se srážkovou vodou,“ uvedl. „Voda zůstává kritickým faktorem.“
Panama má bohaté vodní zdroje, kombinace spotřeby obyvatel, lodní dopravy a nových srážkových vzorců si ale vybírá svou daň. Každá loď při průjezdu přibližně 80 kilometrů dlouhým průplavem spotřebuje asi 52 milionů galonů, tedy téměř 200 milionů litrů sladké vody z umělých nádrží. Voda zvedá a spouští plavidla v systému zdymadel a poté odtéká do oceánu. Stejná jezera však musí zajišťovat i pitnou vodu pro místní obyvatele. Podle některých měřítek má Panama jednu z nejvyšších spotřeb vody na obyvatele v Latinské Americe.
Vzniká tak rostoucí napětí mezi potřebami obyvatel, průplavu a dalších podniků. Řešení podle autora nakonec přinesou spíše investice do infrastruktury než geopolitika. ACP i Panama jako celek budou muset urychlit investice do nádrží a úpraven vody a současně zavést úsporná opatření, aby se připravily na budoucnost s menším množstvím dostupné vody.
Dlouhodobou odpovědí průplavu je projekt nádrže Río Indio za 1,5 miliardy dolarů, který ACP označuje za „nejživotaschopnější možnost“ pro zajištění vody pro více než 50 % obyvatel Panamy a její ekonomické aktivity včetně provozu průplavu na příštích 50 let. Po dokončení, potenciálně kolem roku 2031 nebo 2032, má nádrž výrazně zvýšit kapacitu zásob vody a sloužit jako pojistka proti budoucím suchům. Projekt však bude vyžadovat mimořádnou opatrnost: sociální náklady spojené s přesídlením přibližně 500 rodin mohou být vysoké. Šlo by o první velký projekt průplavu mimo jeho vlastní území a v sázce je pověst ACP mezi Panamany.
Río Indio bude klíčovým nástrojem vodního hospodářství, ale déšť nad Panamou nezvýší. To pomáhá vysvětlit, proč Vásquez prosazuje i další diverzifikační projekty, například energetický koridor s potrubím, který by umožnil rychlejší přesun paliv a ropných produktů od jednoho pobřeží ke druhému a uvolnil kapacitu pro lodě. ACP zároveň pokračuje v plánech na dva nové překladištní kontejnerové terminály, Corozal na pacifické straně a Telfers na atlantské, a pracuje na rozšíření pozemního koridoru pro přepravu kontejnerů přes šíji.
Tyto projekty jsou základem širší transformační strategie, která by mohla snížit závislost průplavu na lodích i srážkách. Vásquez uvádí, že by mohly zvýšit příjmy ACP z téměř 6 miliard dolarů v loňském roce na přibližně 10 miliard dolarů v letech 2032 nebo 2033. Průplav je mimořádně ziskový a orientovaný na klienty, s marží kolem 65 %. Vásquez, bývalý ministr hospodářství a financí a vystudovaný ekonom, ale upozorňuje, že toto číslo nezahrnuje hodnotu spotřebované vody. Pokud by se tato implicitní cena započítala, odhaduje marži na 38 až 40 %.
Ziskovost se podle zákona promítá do vyšších každoročních převodů panamskému státu. Od rozšíření průplavu o třetí soustavu zdymadel v roce 2016 se jeho každoroční příspěvky do státní pokladny ztrojnásobily a pro fiskální rok 2026 má být cílem rekordních 3,2 miliardy dolarů. Tento vývoj podle autora podporuje víru, že roky připravovaná diverzifikační strategie může dlouhodobě dál posilovat panamskou ekonomiku a využít geografickou polohu země tak, „aby zachytila svou skutečnou hodnotu“, jak říká správce.
V posledních dnech ve funkci jde Vásquez ještě dál a tvrdí, že průplav by měl kontrolovat také sporné přístavní terminály Balboa a Cristóbal u obou vstupů do vodní cesty. Terminály jsou středem ostrého právního sporu poté, co panamský Nejvyšší soud v lednu zneplatnil provozní smlouvy společnosti Panama Ports Company, dceřiné firmy CK Hutchison Holdings Ltd. Společnost se sídlem v Hongkongu nyní po Panamě požaduje v mezinárodní arbitráži více než 1,5 miliardy dolarů.
Podle Vásqueze byly terminály historicky součástí majetku průplavu a vláda by měla svůj podíl prodat ACP, která by následně vybrala jejich provozovatele. „Cristóbal a Balboa a všechno ve vodách průplavu musí být spravováno průplavem,“ řekl. „Je to důležité, protože kdokoli má určitou míru kontroly nad terminály, může ovlivnit objem dopravy přes průplav.“
Rychlé tempo řízení průplavu během pandemie, období sucha a obchodních válek podle Vásqueze přineslo několik lekcí: je důležité oceňovat vodu, pozorně naslouchat potřebám klientů a školit a vést zaměstnance průplavu. Zdůrazňuje také konzistentnost a transparentnost při jednání s různými zainteresovanými stranami. Obnovené tlaky velmocí zvýraznily význam smlouvy o neutralitě průplavu, podle níž musí vodní cesta zůstat v době míru i války otevřená lodím všech zemí bez diskriminace.
„Neutralita je hlavní zárukou, kterou tato země má, a člověk musí vědět, jak s ní zacházet a jak jí rozumět. Tlaky budou vždy,“ řekl. „Důslednost při zacházení s neutralitou je ale zásadní.“
Přes veškeré silácké projevy, hrozby a geopolitickou fascinaci, kterou Panamský průplav vyvolává, může být právě toto největší poučení z Vásquezova působení. Strategická výhoda Panamy závisí na tom, že ke všem přistupuje spravedlivě. Země nemůže kontrolovat klima o nic víc než geopolitiku. Může ale ovlivnit, jak na obojí reaguje.
Tento komentář vyjadřuje osobní názory autora a nemusí odrážet stanovisko redakční rady ani společnosti Bloomberg LP a jejích vlastníků.
Juan Pablo Spinetto je komentátorem Bloomberg Opinion zaměřeným na podnikání, ekonomiku a politiku Latinské Ameriky. Dříve působil jako vedoucí redaktor Bloomberg News pro ekonomiku a veřejnou správu v regionu.
Tato zpráva vznikla s pomocí Bloomberg Automation.
Text vychází ze zprávy agentury Bloomberg a je redakčně upraven pro české čtenáře.
ZDROJ: Bloomberg.com
