Snižování výdajů na obranu podporuje 17 procent Čechů, vyplývá z článku na webu ČTK. Pro jejich zachování na dvou procentech hrubého domácího produktu (HDP) je 24 procent lidí. Dalších 27 procent dotázaných by preferovalo jejich růst na průměr Severoatlantické aliance (NATO), který loni činil 2,8 HDP. Nadprůměrný podíl HDP by do obrany investovalo 17 procent veřejnosti. Vyplývá to z dubnového průzkumu agentury STEM, kterého se zúčastnilo 1315 lidí.
„Potvrdila se úvaha, kterou jsme měli už v předešlých letech, a sice, že Češi nejsou největšími jestřábi aliance a příliš velké investice do armády nechtějí, ale rozhodně nechtějí být na konci žebříčku či dokonce výdaje na obranu snižovat,“ uvedl analytik STEM Jiří Táborský.
Názory ovlivňuje politika i pocit ohrožení
Agentura upozorňuje na to, že velký vliv na názor lidí na tuto věc má politické přesvědčení a pocit ohrožení České republiky v současné situaci. „Určitou souvislost lze najít i s ekonomickou situací domácnosti. Pro zvyšování výdajů na obranu jsou obecně lidé lépe zajištění, voliči bývalé vlády a lidé, kteří vnímají ohrožení Česka,“ podotkl Táborský. Proti investicím do obrany jsou spíše lidé starší a s nižším vzděláním.
S tím, že je za současné mezinárodní situace ohrožena bezpečnost ČR, souhlasí 57 procent lidí. Na vysokých hodnotách se pocit ohrožení drží od začátku války na Ukrajině. Podle STEM je ale zajímavé sledovat rozdíly v jeho vnímání mezi politickými tábory. „Zatímco voliči bývalé vlády vnímají ohrožení jako velmi vysoké, u těch, kteří volili strany současné vlády, je podstatně nižší, což se pak promítá i do dalších postojů, například do výše uvedené ochoty vynakládat peníze na obranu,“ dodal Táborský.
NATO tlačí na vyšší obranné výdaje
Češi se většinou shodnou na členství v NATO. Souhlasí s ním 82 procent lidí. Tato instituce se obecně těší vysoké důvěře české veřejnosti a platí to napříč voličskými i dalšími skupinami.
Alianční státy se v roce 2014 na summitu ve Walesu zavázaly směřovat k výdajům na obranu ve výši alespoň dvou procent HDP k roku 2025. Loni v červnu na summitu v Haagu se členské země shodly na novém cíli navýšení celkových výdajů na obranu a bezpečnost do deseti let až na pět procent HDP, z toho čistě na zbrojení mají dávat 3,5 procenta. Premiér Andrej Babiš (ANO) v dubnu uvedl, že ČR nesplní letos závazek vydávat na obranu dvě procenta HDP. O navyšování obranných výdajů jednal tento týden v pondělí s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem. Babiš pak řekl, že navyšování těchto výdajů vidí optimisticky. „My tomu samozřejmě podřídíme všechno,“ prohlásil.
