Německý kancléř Friedrich Merz se podle bruselského serveru Politico chystá obvinit Rusko z pokusu o dronový útok na letiště Lipsko/Halle a současně oznámit rozsáhlé nové sankce proti ruským subjektům. Opatření mají být představená souběžně s dalšími sankcemi Evropské unie.
Berlín připravuje tvrdší reakci
Plán německé vlády má podle tří úředníků obeznámených se záležitostí zahrnovat přímá opatření proti ruským subjektům. Zároveň mají pokračovat přípravy nových unijních sankcí v Bruselu. Úředníci o plánu hovořili pod podmínkou anonymity se serverem Politico a týdeníkem Welt am Sonntag.
Oznámení je podle zdrojů plánované na začátek příštího týdne. V úterý a ve středu mají v irském městě Wicklow zasedat ministři zahraničí Evropské unie. Merz se ale podle citovaných zdrojů může rozhodnout vystoupit i dříve.
Kancléř tento týden uvedl, že útok na východoněmecké letiště z počátku srpna ukázal, že Německo je reálně ohrožené. Odpovědnost za incident ale dosud nepřipsal žádnému státnímu ani nestátnímu aktérovi. Německá média se ale s odvoláním na zdroje z bezpečnostních složek shodují, že za pokusem o útok na ukrajinské letadlo podle úřadů stojí Rusko.
Jeden z úředníků řekl, že po incidentu s dronem v Lipsku už podle něj nestačí vyhostit jednotlivé ruské diplomaty nebo uzavřít Ruský dům v Berlíně. Za potřebná považuje tvrdší opatření, například další zpřísnění sankcí nebo ještě rozsáhlejší dodávky zbraní na Ukrajinu. Zdroje však odmítly upřesnit, jaká konkrétní opatření chce Merz oznámit.
Není také jasné, zda Berlín hodlá připsat odpovědnost za pokus o dronový útok konkrétním ruským aktérům, nebo přímo ruské vládě. Podle Politico se však Německo připravuje na ostrou protireakci a podle úředníků musí počítat i se sankčními kroky Moskvy.
Dva z úředníků označili připravovaný krok za „Zeitenwende 2.0“. Navázali tak na pojem, kterým předchozí kancléř Olaf Scholz popsal historický posun v německé obraně po rozsáhlé ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022.
Incident v Lipsku a další případy v zemích NATO
Zaměstnanec letiště Lipsko/Halle našel v noci na 5. srpna poblíž ukrajinského letadla společnosti Antonov dron s výbušninou. Letiště poté přerušilo provoz. Jiné nákladní letadlo, které se právě chystalo přistát, muselo přistávací manévr přerušit a srazilo se s dalším „neznámým letícím objektem“.
V posledních týdnech se objevilo několik dalších bezpečnostních incidentů v zemích NATO. V Rumunsku byl několik set metrů od projektu na těžbu zemního plynu Neptun Deep v Černém moři nalezen námořní dron naložený výbušninami. Rumunské ozbrojené síly jej zneškodnily a prezident Nicušor Dan z incidentu výslovně obvinil Rusko. O několik dní později slovenská policie zmařila plánovaný žhářský útok na továrnu vyrábějící bezpilotní systémy u Prešova.
Zdroj: ČTK
