Olesia Safronova
Ukrajina získala zpravodajské informace, podle nichž se Rusko připravuje na možnou novou pozemní ofenzivu směrem na Kyjev a také na Černihiv na dalekém severu země, uvedl vysoký ukrajinský představitel.
Podle Pavla Palisy, zástupce vedoucího ukrajinské prezidentské kanceláře, zatím nejsou stanoveny konkrétní termíny ani známky toho, že by se ruské úderné jednotky shromažďovaly poblíž severních hranic Ukrajiny. Vedení ruské armády však podle něj určité varianty vyhodnocuje.
„Naší prioritou je vůbec nedovolit Rusům zahájit jakékoli útočné operace,“ řekl Palisa novinářům v pátek večer.
Jeho vyjádření přišlo několik dní poté, co ředitel CIA John Ratcliffe nečekaně navštívil Moskvu a jednal tam s ruskými představiteli. Šlo o první známou návštěvu šéfa CIA v ruském hlavním městě od cesty Billa Burnse na konci roku 2021, kdy se neúspěšně snažil odradit prezidenta Vladimira Putina od zahájení plnohodnotné války proti Ukrajině.
Putin se měl v sobotu setkat s běloruským prezidentem Alexandrem Lukašenkem. Ruské síly využily Bělorusko jako nástupní prostor pro pozemní invazi na Ukrajinu v únoru 2022.
Palisa také potvrdil, že Rusko stále plánuje vytvořit takzvané „nárazníkové zóny“ v severních a severovýchodních ukrajinských oblastech Charkov, Černihiv a Sumy, které sousedí s Ruskem. Zóny mají být široké přibližně 20 kilometrů s možností dalšího rozšíření.
Kreml se podle něj nevzdal ani cíle obsadit celý Donbas na východě Ukrajiny a počítá s dokončením úplného dobytí do 31. prosince, přestože vojenští velitelé žádají více času.
„Žádají o termín do konce příštího března,“ uvedl Palisa. „Můj osobní názor ale je, že ani do 31. března to není možné.“ Ruské síly bojují v ukrajinských Doněcké a Luhanské oblasti od roku 2014.
Wall Street Journal tento měsíc s odvoláním na západní zpravodajské služby uvedl, že Rusko připravuje podmínky pro novou rozsáhlou mobilizaci. Jedním z důvodů má být snaha obsadit celý Donbas, mobilizace však podle deníku nemusí začít před volbami na konci září.
Polský premiér Donald Tusk v sobotu samostatně uvedl, že se připravuje na „ruské provokace“ proti některému členovi NATO a obecně na další ruskou eskalaci. Odkázal přitom na hodnocení generálního tajemníka NATO Marka Rutteho.
„Příštích šest měsíců bude rozhodujících a my — jako Polsko i jako NATO — musíme být připraveni na různé scénáře,“ napsal Tusk na síti X.
Palisa uvedl, že Rusko nadále utrpí na východě Ukrajiny vysoké ztráty a že od února počet padlých a zraněných soustavně převyšuje počet nově rekrutovaných a mobilizovaných.
Jen v červenci podle Palisy dosáhl počet ruských padlých a zraněných na bojišti 43 000, zatímco počet nově odvedených činil 37 000. Kreml údaje o ztrátách ani náboru nezveřejňuje a Bloomberg nemohl Palisovy odhady ověřit.
Palisa se vyjádřil také k novému nasazení ruských proudových dronů Banderol, zejména v okolí Kyjeva, kde několik dní téměř nepřetržitě znějí sirény protivzdušného poplachu.
Ukrajina má různé typy prostředků k zachycování dronů, ne všechny jsou však proti novým bezpilotním prostředkům dostatečně účinné. Drony Banderol byly nasazeny při nočním útoku západně od Kyjeva, při němž podle ukrajinských představitelů zahynulo nejméně 37 lidí.
„Rusko výrazně zvýšilo používání proudových dronů a jejich počet bude dál růst, protože vidí jejich účinnost,“ řekl Palisa.
Na zprávě spolupracovala Agnieszka Barteczko.
Tato zpráva vznikla s pomocí Bloomberg Automation.
Text vychází ze zprávy agentury Bloomberg a je redakčně upraven pro české čtenáře.
ZDROJ: Bloomberg.com
