Finance, především pak jejich nedostatek, vytvářejí stres. Potvrzují to i výzkumy. Lidí, kteří prožívají finanční stres, v poslední době navíc přibylo. Proč nás vlastně peníze tolik tíží?
Co je finanční stres
Termínem finanční stres se označuje emocionální, fyzický a někdy sociální tlak způsobený problémy nebo starostmi s penězi. Peníze jsou přitom pro nás důležité, protože představují podmínku k uspokojení základní biologické potřeby přežití. Bez peněz si nemůžeme dovolit zaplatit bydlení, jídlo, ale ani péči o zdraví.
Nad tyto základní fyziologické potřeby pak tzv. Maslowova pyramida definující již od roku 1943 hierarchii lidských potřeb, staví bezpečí. Pod tím se skrývá přímo potřeba jistoty, ochrany před nebezpečím, stabilního bydlení a finančního zajištění. Nedostatek financí je proto úzce spojen s nejistotou z budoucnosti, strachem ze ztráty důstojnosti a sociálním srovnáváním. Což v mozku spouští stejné poplašné signály jako fyzické ohrožení. Aktivují se tak především centra v oblasti tzv. amygdaly, která je součástí limbického systému a funguje jako hlavní emoční centrum.
Neuroekonomie je interdisciplinární obor, který se zabývá studiem lidského jednání a rozhodování, schopností výběru mezi více alternativami a volbou optimálního postupu v určité situaci z pohledu mozkové činnosti. Propojuje neurovědu, ekonomii a psychologii. Zkoumá, jak nám ekonomické chování může pomoci lépe porozumět fungování mozku a jak mohou objevy v oblasti neurovědy přispět k vytváření ekonomických modelů. Neuroekonomové se tak zaobírají obecně i tím, jak náš mozek zpracovává finance, jak dochází k rozhodování a jakým způsobem jsou s tím spojené emoce jako strach či stres.
Finanční stres škodí víc než nemoc nebo rozvod
Ze všech zkoumaných stresorů se právě finanční zátěž ukázala dokonce jako vůbec nejškodlivější faktor pro lidské zdraví. Zásadní dopady finančního stresu potvrdili i odborníci z britské University College London. Výzkumný tým analyzoval obsah čtyř vybraných biologických markerů, které souvisejí s odpovědí těla na stres a celkovou kondicí. K dispozici měl vzorky krve celkem 4 934 lidí starších 50 let.
Šlo konkrétně o:
- C-reaktivní protein (CRP) a fibrinogen – podílejí se na imunitní odpovědi při zánět
- kortisol a růstový faktor IGF-1 – hrají roli ve fyziologické reakci na stres.
Tyto markery pomohly odborníkům odhalit, jakým způsobem lidské zdraví ohrožuje právě stres. Sledovali také různé druhy stresu. Kromě toho finančního zařadili ke zkoumaným vlivům pro porovnání i péči o další osoby, invaliditu, nemoc, zármutek a rozvod. Z výzkumu pak vyplynulo, že nejvíce alarmující výsledky udávají právě osoby trpící finančním stresem. Konkrétně 59 % z nich má vyšší šanci, že za další čtyři roky budou patřit do skupiny s nejvíce zdraví ohrožujícím stavem zmíněných markerů.
Finanční stres prožívá stále více Čechů
Finanční stres přitom zejména v poslední době není nikterak neobvyklým jevem. Podle průzkumu společnosti Swiss Life Select prožily kvůli financím v posledním roce stres celkem dvě třetiny lidí (67 %). Častěji se to týká žen, potýkat se s ním muselo alespoň občas plných 75 % z nich.
Většina lidí má obavu hlavně z:
- rostoucích běžných výdajů,
- nečekaných nákladů.
- výpadku příjmu.
Více než třetina lidí, kteří se výzkumu účastnili, se nechala slyšet, že se kvůli penězům v posledním roce častěji cítila ve stresu nebo podrážděně (37 %). Více než čtvrtina se byla nucena omezit volnočasové aktivity (26 %). Zhruba každý šestý hůře spal (18 %), odkládal důležitá rozhodnutí (18 %) nebo zažíval napětí v rodině či partnerském vztahu (17 %). Finanční potíže ostatně obecně řadí dokonce k nejčastějším důvodům hádek v rodinách i mezi partnery. Pouze třetina lidí uvedla, že na ně starosti o peníze neměly výrazný dopad (34 %).
Jak se zbavit finančního stresu
Vlivem finančního stresu se však paradoxně mění nejen finanční chování, ale i přístup k úsporám. Nejčastěji respondenti odsouvali právě ty finanční kroky, které mají domácnosti pomoci zvládnout horší období nebo se připravit na budoucnost. Vytvoření nebo doplnění rezervy odložila zhruba čtvrtina dotázaných (26 %). Spoření nebo investování na stáří neřešil každý pátý (20 %) a investování volných peněz 18 %. Přibližně každý desátý vynechal i zajištění příjmu při nemoci nebo pracovní neschopnosti (11 %), revizi pojištění (9 %) nebo finanční plán pro rodinu (9 %).
Vytvoření finančních rezerv je přitom zcela klíčové. Týká se to zejména postproduktivního věku. Tento časový horizont se může sice jevit jako velmi vzdálený, tím spíše bychom ho ale měli mít na paměti. Jde totiž o jeden z nejnáročnějších finančních cílů našeho života. Vyplatí se proto tvorbu úspor nijak neodkládat. Na důchod bychom podle odborníků měli v současné době mít uloženo přibližně 2 000 000 Kč. Tuto částku doporučuje například Jan Lener, ředitel obecně prospěšné společnosti ABC finančního vzdělávání.
Martin Novák, hlavní analytik Broker Consulting shrnuje finanční doporučení pro důchodový takto: Dobré je mít našetřený alespoň milion, ideální tři.
Důležité je podle výše citovaného finančního experta zároveň především začít se spořením včas. Právě časový horizont podle něj patří k hlavním nedostatkům ve finančním zajištění tuzemských domácností: Spořit začínáme pozdě. Odkládat bychom si měli minimálně desetinu čistého příjmu. Pomůže nám to zachovat si i ve stáří adekvátní životní úroveň a vypořádat se s nenadálými situacemi, jako jsou rozbité spotřebiče nebo nutné opravy v domácnosti.
Optimální je přitom kombinace spoření i investování. V rámci spoření si můžete splnit krátkodobé finanční cíle. Investování pak pomáhá porazit inflaci a vytvořit finanční „polštář“ pro dlouhodobý časový rámec. Současně může mít i konzervativní formu.
Do čeho investovat konzervativně:
- spořicí účty a termínované vklady
- stavební spoření
- dluhopisy včetně státních
- konzervativní podílové fondy
- nemovitosti
Na zřeteli je rovněž třeba mít, že rezerva není investiční portfolio. Akcie nebo kryptoměny mohou krátkodobě kolísat. Důležitá je proto diverzifikace. Stabilní složku by mělo tvořit přibližně 70 % veškerých aktiv. Pro investování je současně zásadní zvolit si spolehlivého partnera. S e-Finance můžete získat dluhopisy s garantovaným ročním výnosem až 9 %.
Investujte s e-Finance
Dluhopisy koncernu e-Finance jsou investiční papíry určené občanům České republiky, jejichž základní prospekt dluhopisového programu je každý rok schvalován Českou národní bankou. Prostředky takto získané koncern následně investuje nemovitostí v České republice, a to buďto za účelem jejich zhodnocování prostřednictvím rekonstrukce a následného prodeje, nebo za účelem jejich držení a pronájmu.
Celkem 95 % portfolia tvoří komerční a rezidenční nemovitosti. Právě zajištění nemovitým majetkem nebo akciemi společnosti činí z dluhopisu e-Finance atraktivní volbu pro investory. Nejžádanějšími dluhopisy jsou e-Finance dluhopisy přímo zajištěné akciemi hotelové skupiny EFI Hotels & Properties, a.s. disponující nemovitostmi v hodnotě přes 1,2 miliardy korun a vlastním kapitálem přes 800 milionu korun.
FAQ
Finanční stres je psychická, fyzická a někdy i sociální zátěž spojená se starostmi o peníze, například kvůli nedostatku příjmů, vysokým výdajům, dluhům nebo obavám z budoucnosti.
Projevovat se tento stav může například častým přemýšlením o penězích, podrážděností, horším spánkem, napětím ve vztazích nebo odkládáním důležitých finančních rozhodnutí. Dlouhodobý finanční stres dokáže ovlivňovat také celkovou psychickou a fyzickou kondici.
Mezi nejčastější příčiny patří obavy z rostoucích životních nákladů, nečekané výdaje, výpadek příjmu, zadlužení nebo nedostatečná finanční rezerva. Stres může vyvolávat také nejistota ohledně budoucí finanční situace.
Základem je získat přehled o vlastní finanční situaci, sestavit rozpočet a určit si priority, případně najít výdaje, které lze omezit. Pomoci může také vytvoření finanční rezervy a dlouhodobého plánu na spoření či investování. Pokud jsou příčinou stresu dluhy, je vhodné začít jejich řešení co nejdříve a případně využít odborné dluhové poradenství.
Obvykle se doporučuje mít odloženo tolik peněz, aby pokryly přibližně 3 až 6 měsíců nezbytných výdajů domácnosti. Konkrétní výše závisí na příjmech, výdajích, stabilitě zaměstnání a dalších okolnostech. U lidí s méně stabilními příjmy může být vhodná i vyšší rezerva.
Pro vytvoření krátkodobé finanční rezervy je vhodné spoření, protože peníze potřebujete mít rychle dostupné a bez výrazného kolísání hodnoty. Investování se hodí především pro naplnění dlouhodobých cíle, například zajištění na stáří. V praxi proto může dávat smysl kombinovat obě možnosti.
Zdroj dat:
https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0889159123003458?via%3Dihub
https://ekonom.cz/c1-67514550-sporite-si-na-duchod-a-je-to-dost-budte-realisti-v-tom-kolik-ve-stari-potrebujete
https://zpravy.kurzy.cz/871118-penize-stresuji-dve-tretiny-cechu-kvuli-nejistote-odkladaji-financni-rozhodnuti-nejcasteji/
https://www.denik.cz/spolecnost/duchod-rezerva-finance
