Praha 31. srpna (ČTK) – Česká ekonomika loni vzrostla o 2,6 procenta, čímž překonala průměrný růst Evropské unie ve výši 1,5 procenta. Zároveň se však výrazně prohloubilo zadlužení státu. Státní dluh vzrostl na 3,7 bilionu korun a roční výdaje na jeho obsluhu dosáhly 98 miliard korun. Podle zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) ke státnímu závěrečnému účtu se stále nepodařilo odstranit klíčové slabiny české ekonomiky, které přímo ohrožují dlouhodobou konkurenceschopnost země. NKÚ toto stanovisko publikuje ze zákona každoročně do konce srpna.
Rozpočtové schodky a nenaplněné příjmy z emisních povolenek
Státní rozpočet skončil loni schodkem 290,7 miliardy korun, což znamenalo překročení původního plánu o téměř 50 miliard korun. Pro letošní rok je schválen deficit 310 miliard korun a pro příští rok vláda počítá s deficitem pod 400 miliard korun.
K prohloubení loňského schodku podle kontrolorů přispěly nižší příjmy z prodeje emisních povolenek – stát inkasoval pouze 13,7 miliardy korun z plánovaných 30 miliard korun. Bývalý ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) obhajoval původní plán odhadem ministerstva životního prostředí; NKÚ však upozorňuje, že k nenaplnění plánovaných příjmů z povolenek dochází opakovaně od roku 2022. Stanjura již v lednu argumentoval tím, že reálný deficit činil kolem 250 miliard korun, jelikož zbývající část očekávaných prostředků z fondů EU dorazí až během letošního roku.
Strukturální slabiny a prudký růst obsluhy dluhu
Prezident NKÚ Miloslav Kala varoval, že stostmiliardové schodky se staly běžnou součástí veřejných financí, aniž by státní výdaje přinášely odpovídající výsledky v produktivitě či inovacích. Růst HDP byl podle něj tažen spotřebou domácností a odpracovanými hodinami, nikoli růstem efektivity.
Hlavní rizika pro budoucí výkonnost ekonomiky podle NKÚ:
- Nízká produktivita práce a vysoká energetická náročnost
- Stárnutí populace a chybějící strukturální reformy
- Vysoké ceny energií brzdící průmysl
Za poslední desetiletí stoupl státní dluh o dva biliony korun a úroky se od roku 2021 více než zdvojnásobily. Podle prognózy Ministerstva financí ČR má státní dluh v příštím roce překročit 4,4 bilionu korun, přičemž samotné úroky vyžadují až 139 miliard korun ročně.
Výhrady k doprávě, vědě a inovacím
Kritika kontrolorů míří také do konkrétních rezortních výdajů:
| Sektor | Výdaje ze státního rozpočtu | Zjištění a výhrady NKÚ |
| Doprava | 129 miliard Kč | Finance nepřinášejí očekávaný efekt. ČR udržuje předimenzovanou a málo využívanou železniční síť, jejíž údržba odčerpává zdroje z modernizace klíčových koridorů. |
| Věda a výzkum | přes 54 miliard Kč | Česko zůstává pouze „mírným inovátorem“. Cíl stát se do roku 2030 evropským inovačním lídrem zůstává zásadně vzdálen. |
