Praha 31. srpna (ČTK) – Pravidla pro platformovou práci se mají od ledna výrazně upravit. Kabinet má dnes na stůl dostat návrh zákona o platformové práci, který zavádí lidský dohled nad automatizovanými algoritmickými systémy a přináší změnu definice závislé práce (zaměstnání). Jestliže činnost vykáže znaky zaměstnání, platformový pracovník se tím automaticky začne považovat za zaměstnance, pokud platforma tento fakt právně nevyvrátí. Předloha současně zpřísňuje postihy za nelegální a nehlášenou práci. Návrh však čelí ostrému odporu odborů, které varují před rozvojem švarcsystému. Výhrady k této úpravě vznesl i ombudsman či Hospodářská komora.
Předložená legislativní úprava přebírá unijní směrnici z roku 2023, jejímž cílem je zajistit minimální pracovní podmínky a ochranu osobních údajů lidí pracujících pro digitální platformy v celé Evropské unii. Členské státy mají povinnost převést pravidla do národní legislativy nejpozději do 2. prosince, jinak čelí hrozbě finančních sankcí ze strany EU. Ministr práce Aleš Juchelka (ANO) opakovaně zdůraznil, že Česká republika uplatňuje minimalistický přístup, aby zbytečně nezatěžovala zaměstnavatele a firmy.
Nová kritéria pro závislou práci a povinnosti platforem
Zákon zavádí tzv. vyvratitelnou domněnku pracovněprávního vztahu. Nově půjde o závislou práci, pokud ji pracovník vykonává jménem zaměstnavatele, činí tak osobně a vystupuje v podřízeném postavení. Nadřízenost a podřízenost se nově definuje splněním všech kritérií současně:
- Zaměstnavatel práci organizuje a kontroluje
- Pracovník postupuje výhradně podle jeho pokynů
- Činnost probíhá v přesně určené pracovní době
Mimo to musí práce probíhat za odměnu, na náklady a odpovědnost zaměstnavatele a na jím určeném místě.
Pro provozovatele digitálních platforem norma přináší povinnost zapsat se do konce ledna příštího roku do evidence zaměstnavatelů v Jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatelů (JMHZ). Platformy budou muset pracovníky transparentně informovat o fungování algoritmů, každé dva roky vyhodnocovat dopad automatizovaných systémů na pracovní podmínky a zajistit stálý lidský dohled nad klíčovými rozhodnutími.
Přísné doplatky za nelegální práci a masivní dopad na trh
Zásadní reformou projde zákrok proti nelegální a nehlášené práci. Pokud inspekce práce odhalí práci bez nahlášení do JMHZ, Okresní správa sociálního zabezpečení (OSSZ) doměří firmám či jednotlivcům sociální a zdravotní pojištění v režimu běžného zaměstnavatele zepředu za poslední 1 rok, pokud neprokážou kratší dobu. Cizinec bez pracovního povolení či zaměstnanecké karty bude nově právně posuzován jako zaměstnanec. Zaměstnavatel mu bude muset doplatit mzdu i odvody vypočtené z 1,5násobku průměrné mzdy za každý měsíc nelegální práce. Nezaplacení dluhůči státu do tří měsíců navíc dopadne na všechny články v daném dodavatelském řetězci.
Podle oficiálních podkladů využívá digitální platformy k obživě až 546 000 osob:
| Kategore pracovníka | Počet osob | Charaktristik práce |
| Hlavní platformoví pracovníci | 139 000 | Práce nad 20 hodin týdně nebo tvořící nad 50 % příjmu |
| Pravidelní pracovníci | 257 000 | Pravidelný výkon práce v menším časovém rozsahu |
| Příležitostní pracovníci | 150 000 | Nárazová a nepravidelná činnost |
