Praha 31. srpna (ČTK) – Plánovaná restrukturalizace modelu financování veřejnoprávních médií rozvířila politickou debatu.. Prezident Petr Pavel nastínil svůj postoj k vládnímu plánu, který ruší dosavadní koncesionářské poplatky a převádí obě média veřejné služby přímo pod státní rozpočet. V rozhovoru pro diskusní pořad Partie na CNN Prima News (odvysílaném v neděli 30. 8. 2026) sice přechod na státní kasu neoznačil za automatickou ztrátu nezávislosti, k případnému vetu se však rozhodne až po prostudování přesného znění návrhu. Zároveň vyjádřil lítost nad absencí debaty o této zásadní změně.
Vláda předložila návrh zákona do Sněmovny v červnu. Pro příští rok počítá s fixní částkou navýšenou o inflaci. Fakticky ale přináší škrty ve výši 1,4 miliardy korun oproti letošnímu roku. Obě instituce by tak přišly přibližně o 15 procent svých příjmů. Což by podle vedení ČT a ČRo vedlo k omezení tvorby pořadů a propuštění 450 až 700 zaměstnanců z celkových 4250.
Stávky zaměstnanců i hrozba parlamentního patu
Chystaný plán čelí ostré kritice samotných médií. Jejich pracovníci kvůli novele v červnu vstoupili do jednodenní výstražné stávky. Opozice avizovala, že bude projednávání návrhu ve Sněmovně obstruovat.
Klíčová je podle prezidenta předvídatelnost financování a garance kontinuity. Pokud se systém změní ze dne na den bez jasného výhledu, média nemohou efektivně fungovat. Důležité je proto znát konkrétní úpravu i legislativní pojistky, jaké fungují v jiných zemích.
I kdyby prezident zákon vetoval, vládní koalice ho může přehlasovat většinou nejméně 101 hlasů, jako se to stalo tento týden u novely rozpočtových zákonů. Petr Pavel ovšem na nutnost ochrany nezávislých médií apeloval už 21. srpna při pietním aktu před budovou Českého rozhlasu v Praze. Současné tlaky na omezení svobody médií označil za plíživější formu ohrožení, než kterou v roce 1968 během invaze vojsk Varšavské smlouvy představovali rusky hovořící vojáci se samopaly.
