Ve třetím pilíři penzijního systému si na stáří se státním příspěvkem spoří 3,9 milionu lidí. Za první pololetí letošního roku jejich počet klesl o 15.000, vyplývá ze statistik ministerstva financí, které má ČTK k dispozici. Vláda minulý týden schválila úpravu zákona, jejímž cílem je zvýšit zájem o penzijní spoření zejména mezi mladšími lidmi a podpořit vytváření větší finanční rezervy na stáří.
V transformovaných fondech, do nichž už nelze vstupovat, bylo na konci června 1,614 milionu lidí. Oproti konci roku 2025 jich bylo o 136.000 méně. Naopak doplňkové penzijní spoření, které od roku 2013 nahradilo penzijní připojištění, využívalo 2,285 milionu lidí. Počet účastníků v jeho fondech letos vzrostl o 121.000.
Vláda chce třetí pilíř zatraktivnit pro mladší
Návrh ministerstva financí počítá s novými zvýhodněními pro mladší účastníky, zavedením strategie životního cyklu, která má umožnit vyšší zhodnocení vložených peněz, a také se snížením odváděných poplatků. Transformované fondy skončí 31. prosince 2036. Klienti, kteří v nich v té době zůstanou, automaticky přejdou do konzervativních fondů doplňkového penzijního spoření.
Průměrný měsíční příspěvek účastníka se letos snížil o 117 korun na 967 korun. Průměrná měsíční státní podpora u penzijního připojištění a doplňkového penzijního spoření naopak vzrostla o pět korun na 139 korun. U penzijního připojištění činil průměrný vyplacený měsíční státní příspěvek 121 Kč, u doplňkového penzijního spoření 151 Kč.
Příspěvek zaměstnavatele mělo v prvním pololetí 1,739 milionu smluv o penzijním připojištění nebo doplňkovém penzijním spoření. Zaměstnavatel tak přispíval na více než třetinu smluv, což je nepatrně více než na konci loňského roku.
Nové smlouvy už jen v doplňkovém penzijním spoření
Nové smlouvy o penzijním připojištění bylo možné uzavírat pouze do 30. listopadu 2012. Od ledna 2013 lze sjednat už jen doplňkové penzijní spoření, které se liší především povinností zvolit investiční strategii. Nové fondy zároveň negarantují, že případná ztráta nesníží úspory klienta, na druhé straně ale nabízejí možnost vyššího zhodnocení.
Lidé si prostřednictvím penzijních fondů mohou se státní podporou spořit od roku 1994. Od roku 2013 se český penzijní systém skládal ze tří pilířů. Vedle povinného prvního pilíře, tedy důchodového pojištění, fungoval také druhý pilíř v podobě důchodového spoření. Ten už skončil. Současný třetí pilíř zahrnuje doplňkové penzijní spoření a penzijní připojištění.
Zdroj: ČTK
