Patricia Laya a Andreina Itriago
Venezuelští zastánci tvrdé linie i opoziční síly kritizovali úřadující prezidentku Delcy Rodríguez za souhlas s tím, že Spojeným státům poskytne výhradní přístup k cenným ropným zdrojům země. Rodríguez možná sází na to, že dohoda s Donaldem Trumpem jí pomůže upevnit moc.
Jednou z možných výhod pro Rodríguez je, že dohoda, která má USA poskytnout většinovou kontrolu nad 65 miliardami barelů venezuelské ropy, může oslabit motivaci Trumpovy administrativy tlačit na rychlé volby.
„Myslím, že to může Delcy prospět do té míry, že to posílí Trumpův závazek spolupracovat s ní, a tím pravděpodobně sníží motivaci rychle přistoupit k novému hlasování,“ uvedla Risa Grais-Targow, ředitelka pro Latinskou Ameriku ve společnosti Eurasia Group. Právě proto je podle ní „opozice tak rozhořčená“.
Rodríguez v sobotu dohodu hájila v televizním vystoupení s tím, že Venezuele přinese prosperitu a pracovní místa. Dohoda má podle ní zemi přinášet přibližně 19 dolarů zisku z každého vytěženého barelu ropy.
Vzhledem k desetiletím protiamerického nacionalismu však zároveň existuje riziko, že se dohoda obrátí proti ní a stane se politickou zátěží.
Stoupenci chavismu, politického hnutí založeného zesnulým prezidentem Hugem Chávezem a vystavěného mimo jiné na státní kontrole venezuelské ropy, mají vlastní důvody být na Rodríguez rozzlobení.
Oba proudy kritiky se objevily na sociálních sítích bezprostředně po pátečním večerním oznámení ve Washingtonu. Někteří komentující obvinili Rodríguez z rozdávání ropy země, zatímco jiní se ptali, proč ani Trump, ani Rodríguez nespojili ekonomickou dohodu se závazky ohledně voleb nebo demokratické transformace.
„Pro Delcy je to ale také politicky náročné vzhledem k citlivosti kolem nacionalismu spojeného se zdroji a vnímání, že zrazuje principy chavismu tím, že rozdává cenné zdroje,“ uvedla Grais-Targow.
Dohoda byla podle lidí obeznámených se situací vyjednána bez účasti venezuelské opozice. María Corina Machado, nejvýraznější opoziční představitelka, se jednání neúčastnila, uvedli.
Během venezuelské prezidentské kampaně v roce 2024 to byla právě Rodríguez, tehdy spojená s bývalým prezidentem Nicolásem Madurem, kdo obvinil Machado, že přijímá pokyny od „pánů“ v USA a usiluje o prezidentský úřad proto, aby mohla odevzdat venezuelskou ropu.
Nyní Rodríguez čelí podobným útokům.
Tvrdí chavisté reagovali na páteční oznámení podle textových diskusí sdílených účastníky rozzlobeně. Zpochybňovali zákonnost dohody a v příspěvcích na sociálních sítích ji popisovali jako vzdání se suverenity. Někteří tvrdili, že Venezuela byla pod americkou hrozbou fakticky donucena ropu rozdat.
Pro Rodríguez jde o citlivé období. Její popularita v průzkumech klesla po tom, co bylo vnímáno jako pomalá reakce vlády na dvě smrtící zemětřesení, která v červnu zabila více než 6 500 lidí.
To může komplikovat její snahu vyvažovat stále těsnější vztah s Washingtonem proti politickému hnutí, které bylo po desetiletí založeno na nacionalismu spojeném s přírodními zdroji a odporu vůči americkému vlivu.
Trumpův obrovský vliv na Rodríguez bylo dosud možné vnímat jako nástroj k získávání politických ústupků od její vlády. Jednání v poslední době začala přinášet konkrétní výsledky, včetně prvotního schválení reformy procesu výběru soudců Nejvyššího soudu Národním shromážděním, kterou podporují USA.
Ropná dohoda otevírá dveře jinému scénáři, v němž americké společnosti, investoři a nakonec i vláda ve Washingtonu získají ekonomický zájem na stabilitě, kterou Rodríguez poskytuje, uvedl politický analytik Benigno Alarcón.
Jak budou americké společnosti investovat ve Venezuele miliardy dolarů, mohou se podle Alarcóna Spojené státy postupně posunout od upřednostňování „transformace se stabilitou“ k důrazu na „stabilitu, která zachovává možnost transformace“.
Někteří členové strany Machado už zpochybňují, zda by jakákoli dohoda podepsaná Rodríguez přežila budoucí politickou změnu.
„Cokoli Delcy Rodríguez podepsala, nemá vůbec žádnou platnost,“ uvedl José Amalio Graterol, člen strany Vente vedené Machado. „Možná to podepsala s Donaldem Trumpem, ale nikdy to nebude platné, protože nemá původní legitimitu.“
Francisco Monaldi, ředitel pro energetickou politiku Latinské Ameriky v Baker Institute for Public Policy při Rice University v Houstonu, zpochybnil ekonomické podmínky zveřejněné Rodríguez a nedostatek transparentnosti kolem venezuelské ropné politiky označil za „velmi alarmující“.
Daně ve výši 209 miliard dolarů, které podle Rodríguez mají projekty vygenerovat, odpovídají zhruba 3,20 dolaru za každý z 65 miliard barelů zahrnutých do dohody, uvedl Monaldi. Pokud tato částka představuje nominální příjmy vybrané během životnosti projektů, jejich současná hodnota by byla ještě nižší, dodal.
Rodríguez může čelit ještě nepříjemnější výzvě od stoupenců chavismu.
Bývalý levicový zákonodárce Willian Rodríguez se při ostré kritice dohody s Trumpem odvolal na Cháveze, který zemřel v roce 2013. „Ropa je naše a díky ní jsme získali zpět svou vlast,“ citoval Chávezova slova.
„Tato dohoda dělá přesný opak: rozdává vlast a vzdává se našeho národního osudu,“ uvedl Rodríguez. „Nedá se to nijak přikrášlit.“
Tato zpráva vznikla s pomocí Bloomberg Automation.
Text vychází ze zprávy agentury Bloomberg a je redakčně upraven pro české čtenáře.
ZDROJ: Bloomberg.com
