Praha 26. září (ČTK) – Hospodaření hlavního města Prahy vykazuje nižší rizika než v minulém volebním období, v transparentnosti zveřejňování smluv však nadále zůstává na posledním místě mezi krajskými městy v ČR. Vyplývá to z hodnocení neziskové organizace Hlídač státu. Zpráva zároveň uvádí nárůst finančních prostředků na městských účtech, který kritizuje opozice i ekonomičtí analytici.
Zlepšení K-Indexu a přetrvávající nedostatky
Hlídač státu měří transparentnost a rizikovost hospodaření pomocí K-Indexu, který vyhodnocuje 10 parametrů z oficiálního Registru smluv (včetně podílu smluv se skrytou cenou, formálních chyb či zakázek pro sponzory politických stran).
- Srovnání K-Indexu: Hodnocení Prahy se v ročních průměrech posunulo z 5,98 bodu (2019–2022) na 4,15 bodu (2023–2025). Město si udrželo celkovou známku B. V roce 2019 po spuštění indexu přitom dosahovalo známky D.
- Chybějící ceny ve smlouvách: Z 39 463 smluv zveřejněných v letech 2023 až 2025 nemělo 7,7 % veřejně uvedenou cenu (v předchozím období to bylo 13,6 %, v roce 2019 pak 21 %). I přes tento pokles zůstává Praha nejhorším krajským městem v ČR.
- Formální chyby: Podíl smluv se závažnou formální chybou klesl z 1,15 % na 0,25 %.
Největší jednotlivá smlouva města dosáhla hodnoty přibližně 30 miliard korun. Mezi soukromými dodavateli získala nejvyšší objem kontraktů společnost Investiční Gama (přibližně za 5 miliard korun).
Hodnocení městských firem a městských částí
Pod Prahu spadá 1 057 městských firem, příspěvkových organizací a městských částí, jejichž výsledky se výrazně liší:
- Městské podniky: Společnost Pražská plynárenská obdržela známku F, Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP) a organizátor dopravy ROPID obdržely shodně známku C.
- Srovnání městských částí: Nejlepšího výsledku v rámci Prahy i celé ČR dosáhla Praha 3 (2,26 bodu, známka A). Naopak nejhorší hodnocení z pražských městských částí získala Praha 13 (7,69 bodu).
Finanční úspory a rozpočtový přebytek
Praha se od ostatních krajských měst liší objemem akumulovaných finančních prostředků:
- Stav peněz na účtech: Na konci roku 2025 měla Praha na bankovních účtech 169,7 miliardy korun (oproti 96,3 miliardám na konci roku 2021). Přírůstek 73 miliard korun je nejvyšší mezi krajskými městy. Tato částka převyšuje celoroční výdaje města, které loni činily zhruba 124 miliard korun. U většiny ostatních krajských měst tvoří rezervy třetinu až polovinu ročních výdajů.
- Hospodaření za minulý rok: V roce 2025 dosáhl rozpočtový přebytek Prahy 24,17 miliardy korun. Přebytkový rozpočet mělo v loňském roce šest krajských měst.
Analytička společnosti CRIF – Czech Credit Bureau Věra Kameníčková k tomu uvedla: „Tak vysokou míru úspor běžně vykazují jen velmi malé obce.“ Podle jejích dat rostly příjmy Prahy v letech 2010 až 2025 průměrným ročním tempem 5 %, zatímco objem peněz na účtech se zvyšoval o 17 % ročně. Podíl investic na příjmech Prahy klesl ve stejném období z 31 % na 18 %, zatímco průměr za ostatní obce v ČR vzrostl z 31 % na 34 %.
Reakce opozice
Výši přebytků a objem investic kritizuje opoziční hnutí ANO. Kandidát hnutí na primátora Jan Hušbauer uvedl, že město mělo v polovině roku na účtech 205,5 miliardy korun a v posledních šesti letech plnilo svůj investiční plán z 52 až 67 %.
Zástupci vedení magistrátu uvádějí, že finance jsou určeny na stavbu metra D a dokončení vnitřního městského okruhu. Podle propočtů opozice by však Praze i při plném financování metra D a městského okruhu bez úvěru od Evropské investiční banky zůstalo v roce 2030 na účtech přibližně 312 miliard korun. Opozice tvrdí, že limitem není objem financí, ale rychlost a schopnost realizace stavění.
