Praha 26. září (ČTK) – Prodej jedné z nejznámějších pražských památek je zmrazen. Nový pražský arcibiskup Stanislav Přibyl v rozhovoru pro ČTK odmítl, že by církev musela v současnosti prodávat gotickou Jindřišskou věž. Připomněl, že posláním církve je hájit jiné než čistě komerční priority a není důvod každý majetek okamžitě měnit na peníze. Prodej věže – kterou arcibiskupství v roce 2022 nabízelo za 75 milionů korun a zájem o ni projevily tři desítky subjektů v čele s hlavním městem – tak přestává být aktuální.
Odluka od státu se blíží. Církev sází na nájemní bydlení a lesy
Postoj ke správě majetku zasazuje arcibiskup do širšího plánu na finanční osamostatnění. Zákon o majetkovém vyrovnání počítá s tím, že v roce 2030 kompletně odpojí církve od státního rozpočtu – provozní příspěvek, který od roku 2000 soustavně klesá, definitivně skončí a do roku 2042 budou dobíhat pouze roční splátky finančních náhrad.
Přibyl však obavy z rozpočtového nárazu odmítá a zdůrazňuje, že pražské arcibiskupství směřuje ke stabilnímu ekonomickému modelu:
- Pokrytí klíčových výdajů: Nastavené hospodaření bezpečně zafinancuje platy zaměstnanců, údržbu historického dědictví i neziskové projekty.
- Projekt nájemního bydlení: Těžištěm dlouhodobých investic se vedle lesního hospodářství stává vlastní bytová platforma XPlace, přes niž arcibiskupství reinvestuje státní náhrady do nájemních domů v metropoli.
- Odmítnutí rentiérství: Církev odmítá logiku pasivního investičního fondu, který žije pouze z dividend, akcií či spekulativního kapitálu.
„Máme dlouhodobé strategické plány, které ukazují, že nebudeme nějak zvlášť bohatí, ale budeme schopni se uživit. Prostě to vypadá, že přežijeme jak rok 2030, tak 2042. Z toho je taky vidět, že ne všechno, co se dělalo, bylo úplně špatně,“ shrnul vyhlídky arcibiskup.
Kauza sporných dohod: Manažerský omyl, nikoli zločin
Arcibiskup reagoval také na zjištění Deníku N, podle něhož bývalý generální vikář pro ekonomiku Zdenek Wasserbauer a šéf majetkového odboru Karel Štícha podepsali v minulých letech pro arcibiskupství nevýhodné kontrakty.
Přibyl mediální interpretaci auditu mírní:
- Zásluhy Karla Štíchy: Zdůraznil, že dnes už bývalý zaměstnanec Štícha se klíčově zasloužil o dojednání majetkového vyrovnání se státem, přičemž v novinářském textu nedostal prostor k obhajobě.
- Kategorizace chyby: Případné ztráty interpretuje jako chybná manažerská rozhodnutí hodnocená s odstupem času, nikoli jako úmyslné podvody či trestnou činnost.
- Audit advokátů: Po svém nástupu inicioval prověrku historických obchodních smluv externími právníky, kteří zjišťují rozsah případných škod.
Vedení arcidiecéze zároveň odstřihlo všechny aktéry kauzy od rozhodování. Pomocný biskup Wasserbauer již nemá v ekonomické exekutivě žádné slovo a sedmdesátiletý Štícha na arcibiskupství nepracuje. Nikdo ze spojovaných osob tak již majetek arcidiecéze neovlivňuje.
