Praha 25. září (ČTK) – Česká národní banka (ČNB) nevylučuje opětovné zpřísnění měnové politiky. Pokud v tuzemské ekonomice přetrvá vysoká spotřebitelská poptávka, prudký růst úvěrů a ceny energií porostou kvůli geopolitickému napětí na Blízkém východě, bankovní rada může přistoupit k mírnému zvýšení základních úrokových sazeb. Vyplývá to ze zveřejněného písemného záznamu z jednání vedení centrální banky, na kterém radní většinou hlasů ponechali základní dvoutýdenní repo sazbu na úrovni 3,75 procenta (pro ponechání hlasovalo pět členů, dva navrhovali zvýšení o 0,25 procentního bodu). Lombardní sazba zůstala na 4,75 % a diskontní na 2,75 %.
Geopolitické riziko: Po ropě zdražuje plyn i elektřina
Členové bankovní rady upozornili, že rizika pro cenovou stabilitu výrazně vzrostla. Zatímco v první polovině roku se zdražování týkalo převážně ropy, nyní rostou tržní ceny plynu i elektřiny. Podle radního Jakuba Seidlera se zvyšuje pravděpodobnost, že se vysoké ceny energií postupně propíší do koncových cen dalšího zboží a služeb – zvláště v kombinaci se silnou ochotou českých domácností utrácet.
Proti inflačním tlakům sice působí relativně pevný kurz koruny vůči euru, oživení celého hospodářství však zůstává omezené. Radní Jan Procházka k tomu podotkl, že výraznější ekonomický růst nelze očekávat bez opětného nastartování zahraniční poptávky, především v Německu.
Hrozba přehřátí: Rychlé úvěry pumpují do ekonomiky peníze
Vážným tématem debaty se stal také prudký nárůst firemních a spotřebitelských úvěrů:
- Sektor firem: Rychlé tempo půjček pro nefinanční podniky zvyšuje množství peněz v oběhu, což podle části radních naznačuje, že současné nastavení sazeb nemusí být dostatečně přísné.
- Spotřebitelské úvěry: Viceguvernérka Eva Zamrazilová varovala, že vysoký zájem o půjčky ze strany domácností se může velmi rychle přelít do dalšího růstu spotřebitelských cen.
Inflace je sice pod cílem, začátkem roku ale překročí 3 procenta
Srpnová meziroční inflace na úrovni 1,9 procenta sice opticky leží pod dvouprocentním cílem centrální banky, podle radních jde však o dočasný stav. Současné nízké číslo drží dole vládní převzetí poplatků za obnovitelné zdroje (POZE) a klesající ceny potravin.
Tento efekt však brzy odezní. U potravin se očekává otočení trendu a platba za obnovitelné zdroje se od nového roku vrátí do účtů spotřebitelů. Radní Jan Kubíček proto upozornil, že se inflace počátkem příštího roku po třech letech opět dostane nad hranici tří procent. Podle hodnocení bankovní rady by však mělo jít o krátkodobý výkyv.
