Česká národní banka (ČNB) podle analytiků ve čtvrtek základní úrokovou sazbu nezmění. Zůstane tak na 3,75 procenta. Stejný vývoj tento týden naznačila také viceguvernérka centrální banky Eva Zamrazilová v rozhovoru pro agenturu Reuters. Odborníci ale nevylučují, že ČNB by mohla sazby znovu zvýšit ještě před koncem roku.
Bankovní rada naposledy měnila základní sazbu v červnu, kdy ji zvýšila o 0,25 procentního bodu. Šlo o první růst úroků po čtyřech letech.
Inflace je nízká, rizika ale přetrvávají
Meziroční inflace se nyní nachází pod dvouprocentním cílem ČNB a aktuální prognóza centrální banky počítá s tím, že se v dalších čtvrtletích bude pohybovat kolem dvou procent.
Podle předsedkyně představenstva Atris investiční společnosti Hany Seifertové však přetrvávají faktory, které mohou ceny tlačit vzhůru. Jde zejména o silný pracovní trh, růst mezd a domácí poptávku. Ani vývoj kurzu koruny podle ní nepůsobí na inflaci výrazně protiinflačně a česká ekonomika se postupně vrací k růstu.
„Přestože se meziroční inflace nachází pod dvouprocentním cílem a prognóza ČNB předpokládá její pohyb v blízkosti dvou procent i v dalších čtvrtletích, bankovní rada opakovaně upozorňuje na proinflační rizika plynoucí ze silného trhu práce, růstu mezd a domácí poptávky,“ uvedla Seifertová. Očekává proto, že centrální banka bude pokračovat v opatrném přístupu a sazby ponechá beze změny.
Rozhodnutí může padnout až v listopadu
Také hlavní ekonom České bankovní asociace Jaromír Šindel upozorňuje na přetrvávající inflační tlaky. Přestože byla hodnota průměrné mzdy za první čtvrtletí revidována směrem dolů, její růst podle něj zůstal v prvních šesti měsících roku výrazný.
Šindel proto očekává, že bankovní rada si počká na listopadové zasedání. Tehdy bude mít k dispozici novou makroekonomickou prognózu, která může lépe ukázat, jak silné inflační tlaky v ekonomice jsou.
Podobný názor má hlavní ekonom UniCredit Bank Martin Komrska. Ani podle něj se sazby při nejbližším jednání měnit nebudou, zvýšení do konce roku ale považuje za možné. Nejpravděpodobnější termín vidí rovněž v listopadu.
„Jádrová inflace zůstává v Česku nadále zvýšená bez známek systematičtějšího zpomalování, vývoj na energetickém trhu působí proinflačně a návrh státního rozpočtu na rok 2027 je citelně expanzivnější, než s čím ČNB ve své dosavadní prognóze počítala,“ uvedl Komrska.
Energie mohou zdražování znovu podpořit
Hlavní ekonom Portu Jan Berka nepředpokládá, že by inflační tlaky výrazně ustoupily ani v příštím roce. Podle něj se riziko vyšší inflace naopak zvýšilo, mimo jiné kvůli vývoji cen zemního plynu.
„Právě ty mohou v příštím roce přispět k vyšším cenám elektřiny, které by mohly doplnit vyšší ceny potravin,“ uvedl Berka. Pokud by se podle něj ukázalo, že tento vývoj výrazně zvyšuje riziko druhotných inflačních dopadů, ČNB by mohla úrokové sazby opět zvýšit. V září to však Berka neočekává.
Hypotéky zřejmě výrazně nezlevní
Stabilní sazby centrální banky předpokládá také hypoteční specialistka FinGO Jana Vaisová. Pro trh hypoték by podle ní čtvrteční rozhodnutí znamenalo, že v nejbližší době nebude příliš prostoru pro výraznější zlevnění úvěrů.
Banky podle Vaisové své sazby naopak nadále mírně zvyšují v reakci na cenu zdrojů. Domácnosti tak budou čelit dražšímu financování bydlení a na podzim lze podle ní očekávat mírný pokles zájmu o hypotéky.
Vývoj sazeb ČNB se promítá do úroků z bankovních vkladů i úvěrů. Vyšší sazby zdražují podnikům financování investic a provozu a domácnostem půjčky na bydlení. Současně ale přinášejí vyšší zhodnocení peněz uložených na bankovních účtech.
Zdroj: ČTK
