Vláda v pondělí oznámí konkrétní kroky, kterými chce reagovat na prudký růst cen benzinu a nafty. Opatření má již připravena, uvedl dnes v pořadu Partie televize CNN Prima News ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Ceny paliv v posledních týdnech rostou kvůli eskalaci konfliktu na Blízkém východě a omezeným kapacitám rafinérií. K regulaci cen přistupují také některé okolní státy.
Nafta se blíží k historickému maximu, benzin je nejdražší od léta 2022
Litr benzinu Natural 95 podle společnosti CCS stál ve čtvrtek v průměru 45,55 koruny, cena dieselu dosáhla 49,13 koruny za litr. Benzin je nyní nejdražší od léta 2022, nafta od letošního dubna. Ve srovnání se stejným obdobím loňského roku motoristé za litr benzinu platí přibližně o deset korun více, u nafty je rozdíl zhruba 15 korun.
Historické maximum podle CCS představuje u benzinu cena 47,97 koruny za litr z 23. června 2022. Nafta byla nejdražší 13. března téhož roku, kdy stála 49,57 koruny za litr.
„Po celou dobu říkáme, že v momentu, kdy začnou okolní země na zdražování reagovat, nebudeme na nic čekat. Máme připravena opatření a v pondělí je po vládě představíme,“ řekl Havlíček. Podrobnosti zatím neuvedl.
Okolní státy snižují daně a zavádějí cenové stropy
K přijetí opatření přiměla českou vládu také reakce sousedních a dalších evropských zemí. Německá vládní koalice se podle agentury DPA v pátek předběžně dohodla na snížení daní z benzinu a nafty o 17 centů, tedy přibližně čtyři koruny, na litr. Součástí návrhu mají být také cenové stropy. Regulaci cen pohonných hmot v posledních dnech zavedly rovněž Maďarsko, Chorvatsko a Slovinsko.
Česko letos ceny paliv regulovalo už jednou. Opatření platilo od dubna do poloviny července. Ministerstvo financí tehdy stanovilo maximální marži prodejců a každý den určovalo nejvyšší možné koncové ceny. U nafty současně snížilo spotřební daň. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) znamenala daňová úleva pro státní rozpočet výpadek přibližně jedné miliardy korun měsíčně.
Analytici vládě v případě další regulace doporučují spíše cílené zásahy. Za vhodnější považují snížení spotřební daně a kontrolu marží obchodníků. Zastropování cen podle jarního modelu by naopak podle nich mohlo vést k jejich dalšímu růstu. Vysoké burzovní ceny by se totiž v takovém případě mohly promítnout do trhu rychleji.
Zdroj: ČTK
