Autor: Colum Murphy
Čínský prezident Si Ťin-pching přicestoval do Washingtonu, kam se vrací po třech letech od své poslední návštěvy Spojených států. Jeho očekávaný jednodenní summit s prezidentem Donaldem Trumpem 24. září nabídne lídrům dvou největších ekonomik světa příležitost zlepšit osobní vztahy a hledat společnou půdu u sporných témat včetně obchodu, umělé inteligence, války v Íránu a budoucnosti Tchaj-wanu.
Následují otázky, které podle Bloombergu pravděpodobně ovládnou program jednání.
Obchod a cla
Před summitem Spojené státy oznámily, že obě země uzavřely dvouměsíční prodloužení příměří v obchodní válce, kterou Trump po návratu do Bílého domu rozpoutal. Příměří, dohodnuté v říjnu 2025 a původně končící 10. listopadu, snížilo cla, která si obě země uvalily na vzájemné zboží, a pozastavilo některé navrhované vývozní kontroly, mimo jiné u čínských vzácných zemin.
Obě strany také jednají o dalších způsobech, jak snížit obchodní bariéry, což otevírá možnost dalších dohod přímo na summitu. Jeden z návrhů by snížil cla na některé americké vývozy do Číny, včetně energetických a zemědělských produktů. Navazuje na dřívější iniciativu, která měla prostřednictvím mechanismu Board of Trade uvolnit dovozní překážky pro zboží v hodnotě 30 miliard dolarů na každé straně. Na některé položky z Číny by se vztahovaly sazby doložky nejvyšších výhod.
Uvolnění cel ale zdaleka není jisté. Čínská vláda si dlouhodobě stěžuje na americká dovozní cla a Washington zahájil vyšetřování obchodních praktik dalších zemí, která by mu mohla dát možnost zavést proti Číně nová opatření jako náhradu za „reciproční cla“, jež americký Nejvyšší soud v únoru zrušil. Pokud k tomu dojde, nová cla by mohla činit 7,5 %. Očekává se, že USA s případným formálním oznámením počkají až po summitu.
Nákupní závazky a investice
Japonsko a Jižní Korea přijaly rozsáhlé závazky investovat ve Spojených státech nebo nakupovat více amerického zboží, aby vyhověly Trumpovým požadavkům v oblasti obchodu. Jeho administrativa se stejný přístup snaží prosadit i u Číny.
Čína postupuje v plnění závazku nakupovat do roku 2028 každoročně 25 milionů tun amerických sójových bobů a letos nedávno překročila polovinu cíle. Obtížněji se jeví plnění samostatného závazku utratit nejméně dalších 17 miliard dolarů za americké zemědělské produkty. Cíl je „dosažitelný, pokud politické vztahy zůstanou konstruktivní a celní překážky budou dál klesat“, uvedl Kang Wei Cheang, zemědělský broker společnosti StoneX Group Inc. v Singapuru.
U dalších nákupů z USA je pokrok pomalejší. Dovoz hovězího masa například v prvních sedmi měsících roku činil jen 7 milionů dolarů, zatímco v roce 2025 dosáhl 556 milionů dolarů, vyplývá z údajů Bloomberg Economics. Čína v květnu obnovila povolení pro dodávky ze stovek amerických masokombinátů, ale zásilky se téměř nezotavily, protože nákupy brzdily rostoucí ceny v USA a slabá čínská poptávka.
Trump v květnu uvedl, že se Čína zavázala koupit 200 letadel společnosti Boeing Co. Americký obchodní zmocněnec Jamieson Greer řekl, že Čína v plnění tohoto závazku postupuje.
Investiční část jednání zůstává obtížná. Trump vysílal smíšené signály ohledně dovozu čínských aut do USA a veřejně zvažoval, zda umožnit Číně stavět v USA automobilky, pokud zaměstnají americké pracovníky. Tato myšlenka je ale ve Spojených státech politicky výbušná. Jakákoli taková dohoda by navíc podle jednoho amerického představitele musela splnit pravidla národní bezpečnosti.
Umělá inteligence
Spojené státy a Čína soupeří o vedoucí postavení v umělé inteligenci a obě země podnikly kroky, které omezují přístup druhé strany k technologiím.
Od posledního setkání obou lídrů v květnu udělal vývoj AI rychlý pokrok a jednání na toto téma jsou naléhavější i konfliktnější. Americký ministr financí Scott Bessent varoval, že „pokud Čína vyhraje“ závod v AI, „žádný pozítří nebude“.
Výkon nejpokročilejších čínských modelů AI se přibližuje jejich americkým konkurentům a Peking považuje umělou inteligenci za mimořádnou příležitost posunout technologické soupeření s Washingtonem ve svůj prospěch. Poté, co představitelé amerického odvětví AI vyzvali kvůli bezpečnosti k opatrnějšímu tempu vývoje nejpokročilejších modelů, Peking jejich návrh odmítl jako účelové vyvolávání strachu.
Čínští výrobci čipů se snaží vyvíjet procesory schopné zvládat složité úlohy AI poté, co americké vývozní kontroly ztížily čínskému odvětví přístup k nejvyspělejším čipům amerických společností, jako je Nvidia Corp. Alibaba Group Holding Ltd. 22. září představila akcelerátor, který označila za nejvýkonnější čínský čip pro AI. Má konkurovat Nvidii a podpořit rozsáhlé rozšiřování datových center v příštích letech.
Dalším zdrojem napětí se letos stala obvinění amerických laboratoří AI, že čínští vývojáři používají výstupy jejich nejpokročilejších modelů k vytváření konkurenčních systémů za zlomek nákladů. Bílý dům představil opatření zaměřená na omezení této praxe, známé jako „adversarial distillation“.
Kritické suroviny
Kritické suroviny, jako jsou vzácné zeminy, se staly sporným tématem, protože jsou nezbytné pro výrobu vyspělých produktů, například robotů, elektromobilů a přesně naváděných zbraní, a Čína dominuje jejich produkci. To dalo Pekingu užitečnou vyjednávací páku v loňském celním sporu s USA, kdy zavedl vývozní omezení, aby omezil zahraniční přístup k čínským vzácným zeminám.
Po říjnovém obchodním příměří Čína část vývozu obnovila. Trumpova administrativa si ale stěžuje, že Peking zásilky zdržuje, a čínský vývoz magnetů ze vzácných zemin do USA minulý měsíc klesl. Peking podle lidí obeznámených se situací doufá, že na summitu nabídne další vývozní licence jako vyjednávací kartu.
Navzdory snahám Washingtonu diverzifikovat zdroje kritických surovin budou Spojené státy podle Bloomberg Economics pravděpodobně ještě roky vzdálené od oslabení čínské dominance v těžbě a zpracování vzácných zemin. Peking přijal nová pravidla zaměřená proti zahraničním snahám přesouvat globální dodavatelské řetězce mimo čínské dodavatele a omezovat Číně přístup ke klíčovým materiálům a technologiím. Čínská vláda začala zavádět nový systém zjednodušených vývozních povolení prostřednictvím obecných licencí. Dopad těchto opatření však zůstává nejasný a globální odběratelé mají obavy, že schvalování je nadále zdržováno.
Válka v Íránu
Trump je pod tlakem, aby ukončil konflikt, který vyvolal globální energetickou krizi. Čína mezitím poskytuje Teheránu ekonomickou podporu jako jeho největší odběratel ropy. Na mezinárodní scéně mu poskytla také určitou diplomatickou podporu a objevily se zprávy, že čínskou pomoc obdržela i íránská armáda.
Vláda v Pekingu nařídila čínským společnostem, aby nerespektovaly americké sankce namířené proti jejich nákupům íránské ropy, a použila blokovací opatření zavedené v roce 2021 na ochranu firem před zahraničními zákony, které považuje za neoprávněné. Čínské ministerstvo zahraničí opakovaně vystoupilo proti tomu, co označuje za nelegální jednostranné sankce postihující čínské společnosti, a vyzvalo USA, aby zabránily zhroucení současného příměří s Íránem namísto toho, aby „házely bláto na Čínu“.
Bessent v srpnu uvedl, že Washington zahajuje „ekonomický útok“ proti finančním vazbám Íránu po celém světě. Na otázku, zda jsou USA připraveny odříznout velké čínské banky kvůli usnadňování obchodu s Íránem, odpověděl, že „nikdo není mimo dosah amerických sankcí“. Ve stejném měsíci Spojené státy sankcionovaly čínské a hongkongské subjekty kvůli údajným hospodářským vazbám na Írán. Sankce uvalily také na několik čínských firem kvůli jejich nákupům ropy. Peking reagoval prohlášením, že jeho vztah s Íránem „by neměl být narušován ani podkopáván“ a že bude chránit své zájmy.
Očekává se, že Trump bude na Si Ťin-pchinga dál tlačit kvůli vztahu Číny s touto blízkovýchodní zemí. Si podle Bloombergu zřejmě nespěchá s tím, aby Trumpovi pomohl v úsilí ekonomicky poškodit Írán. Úplné ignorování Trumpa by však mohlo amerického prezidenta popudit.
Tchaj-wan
Tchaj-wan zůstává jedním z nejcitlivějších a potenciálně nejvýbušnějších témat americko-čínských vztahů. Jedním z hlavních cílů čínských představitelů je zablokovat navrhovaný americký zbrojní balík pro Tchaj-wan v hodnotě 14 miliard dolarů.
Peking ostrov považuje za součást svého území, zatímco Spojené státy vojensky podporují samosprávnou demokracii a udržují s její vládou silné, ale neoficiální vztahy.
Peking už dříve požádal Trumpovu administrativu, aby oficiálně prohlásila, že se staví „proti“ nezávislosti Tchaj-wanu, což by pro Čínu představovalo významné diplomatické vítězství. Poté, co se americký prezident v květnu setkal se Si Ťin-pchingem v Pekingu, Trump uvedl, že spolu hovořili o americkém prodeji zbraní Tchaj-wanu, a poznamenal, že nechce „válku vzdálenou 9 500 mil“.
Pokud se ostrov objeví na programu tohoto týdne, otázkou podle Bloombergu bude, zda by Trump výměnou za ústupky z Pekingu obětoval některé jeho zájmy.
S přispěním Megan Durisin.
Tato zpráva vznikla s pomocí Bloomberg Automation.
Text vychází ze zprávy agentury Bloomberg a je redakčně upraven pro české čtenáře.
ZDROJ: Bloomberg.com
