Praha 22. září (ČTK) – Ministerstvo zdravotnictví přichází s novou iniciativou v rámci chystané novely veřejného zdravotního pojištění. Lidé, kteří poctivě absolvují všechny preventivní prohlídky a věkově dostupné screeningové programy, by mohli od své zdravotní pojišťovny získat finanční bonus v rozmezí 500 až 1 500 korun. Na dnešní tiskové konferenci to oznámil vrchní ředitel sekce ekonomiky a zdravotního pojištění Jan Zapletal.
Novela reaguje na fakt, že systém veřejného zdravotního pojištění má v příštím roce hospodařit s částkou přesahující 605 miliard korun. Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha spočívá klíčový cíl v motivování pojištěnců k větší péči o vlastní zdraví. Ačkoliv ministr v minulosti naznačoval, že by se výše příspěvku mohla pohybovat až ve vyšších tisících korun, současný návrh nastavuje realističtější hranici.
Finanční dopady a harmonogram zavedení změn
Odměny jsou primárně určeny pro pojištěnce ve věkovém rozmezí 45 až 65 let, přičemž o přesné výši bonusu budou rozhodovat samotné zdravotní pojišťovny. Ty navíc budou moci i nadále nabízet své stávající preventivní programy.
| Parametr / Oblast novely | Detaily a plánované hodnoty |
| Cílová skupina | Lidé ve věku 45 až 65 let plnící všechny dostupné screeningy. |
| Předpokládané náklady | 550 milionů až 1,65 miliardy Kč (při účasti cca 1,1 mil. osob). |
| Očekávaná platnost | První fáze změn včetně bonusů má vejít v platnost od roku 2028. |
| Legislativní postup | Vláda by měla kompletní návrh novely projednat v dubnu 2027. |
Ministerstvo zdravotnictví si od finanční stimulace slibuje výrazné zvýšení účasti na vyšetřeních. Zástupci resortu zdůrazňují, že prevence je z dlouhodobého hlediska daleko levnější než následná nákladná léčba pokročilých stadií nemocí. Jako příklad uvedl Jan Zapletal léčbu rakoviny prostaty, která systém ročně stojí přibližně 2,5 miliardy korun.
Zásadní výhodou nového systému se má stát jeho automatizace. Odměna bude koncipována jako nároková, což znamená, že pojištěnec nebude muset o peníze složitě žádat ani vyplňovat papírové formuláře. Tento krok na tiskové konferenci ocenila i předsedkyně Pacientské rady MZd Simona Zábranská, podle níž představuje absence administrativní zátěže pro pacienty klíčový aspekt.
Reforma zdravotnictví jako reakce na stárnutí populace
Podle ministra Adama Vojtěcha neznamenají navrhované změny pouze ony bonusy, ale představují hlubší strukturální reformu celého systému. České zdravotnictví se totiž musí připravit na nejrychlejší stárnutí populace v historii.
„Do roku 2035 přibude v Česku přibližně 800 000 seniorů, za které platí zdravotní pojištění stát, zatímco počet ekonomicky aktivních pracujících odvádějících pojistné klesne o 700 000.“
Ladislav Švec, náměstek ministra zdravotnictví
Ministerstvo proto zdůrazňuje, že v budoucnu bude nutné poskytovat podstatně více péče při omezenějších finančních i lidských zdrojích. Reforma má zdravotním pojišťovnám rozvázat ruce k efektivnějšímu řízení péče skrze víceleté smlouvy a permanentní dohodovací řízení. Současně se plánuje proměna správní rady VZP, kde politické zástupce ze Poslanecké sněmovny nahradí nominanti zaměstnavatelů a samotných pojištěnců.
