Praha 15. srpna (ČTK) – Hlavní město Praha v aktuálním volebním období dlouhodobě hospodaří s ročními rozpočtovými přebytky přesahujícími 20 až 30 miliard korun. Výše přebytků vyvolala kritiku ze strany Ministerstva financí i opozičního hnutí ANO. Zatímco kritici upozorňují na nedostatečné využití investičního potenciálu, vedení metropole argumentuje nutností akumulovat kapitál na astronomické nároky chystaných strategických stavitelských projektů.
- Roční přebytky:
- 2023: 29,27 miliardy Kč
- 2024: 22,96 miliardy Kč
- 2025: 24,17 miliardy Kč
- Postupné zadlužování a splátky: Praha kontinuálně snižuje svůj historický dluh u Evropské investiční banky (EIB). Zatímco na svém vrcholu v roce 2013 činil dluh města 33,4 miliardy Kč, ke konci minulého roku klesl na 4,75 miliardy Kč.
Srovnání vývoje přebytku a dluhu hlavního města
| Rok | Roční přebytek hospodaření | Stav dluhu u EIB (k 31. 12.) |
| 2013 | N/A | 33,40 mld. Kč (rekordní zadlužení) |
| 2023 | 29,27 mld. Kč | N/A |
| 2024 | 22,96 mld. Kč | N/A |
| 2025 | 24,17 mld. Kč | 4,75 mld. Kč |
Argumenty vedení města vs. kritika opozice a ministerstva
Akumulace finančních prostředků a pomalé tempo jejich proinvestovávání se staly předmětem politické i ekonomické debaty:
- Postoj vedení města (Zdeněk Kovářík, radní pro finance za ODS):
- Praha má v různé fázi rozpracovanosti či plánování projekty v celkovém objemu až půl bilionu korun (např. výstavba Metra D či Městského (vnitřního) okruhu).
- Stát na tyto infrastrukturní stavby celostátního významu finančně přispívá minimálně. Přebytky jsou proto zapojovány do dalších rozpočtů, rozdělovány městským částem a kumulovány jako rezerva na obří investice.
- Zpoždění čerpání prostředků je v některých případech způsobeno externími vlivy, jako jsou neplánovaná průtahová řízení u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) ohledně metra D.
- Výhrady Ministerstva financí ČR:
- Resort uvedl, že vysoké přebytky prokazují neschopnost Prahy plně využít vlastní investiční potenciál.
- Navrhuje novelizaci zákona o rozpočtovém určení daní (RUD), která by upravila prerozdělování daňových výnosů ve prospěch ostatních obcí a krajů.
- Kritika opozice (Jan Hušbauer, zastupitel za ANO):
- Považuje za nepřijatelné, aby město disponovalo neproinvestovanou akumulovanou hotovostí v řádu téměř 200 miliard korun, aniž by to obyvatelé pocítili na kvalitě života a infrastruktury.
- Podle opozice by úspěšnost rozpočtu neměla být měřena zůstatkem na bankovních účtech, ale počtem dokončených staveb a projektů.
Rozpočtové určení daní a investiční pasti
Otázka hospodaření krajských měst a obcí spadá do širšího makroekonomického rámce spravování veřejných financí:
- Zákon o rozpočtovém určení daní (RUD): Tento předpis stanovuje procentuální podíly obcí a krajů na celostátním výnosu sdílených daní (např. DPH, daň z příjmů fyzických a právnických osob). Praha jako obec i kraj zároveň získává specifický koeficient. Přebytky velkých měst často podněcují politickou diskusi o přerozdělení daní směrem k menším samosprávám.
- Připravenost stavebních projektů: Pomalá přeměna rozpočtových přebytků v reálný majetek (tzv. underspending) v českém prostředí často naráží na zdlouhavé schvalovací a majetkoprávní procesy, námitky neúspěšných uchazečů ve veřejných zakázkách a složitost stavebního řízení u liniových staveb.
