Minimální mzda by mohla vzrůst na 24 900 Kč, odhady počítají s dalším růstem

Minimální mzda by se mohla od ledna příštího roku zvýšit o přibližně 2 500 korun na 24 900 Kč. V roce 2028 by podle aktuálních odhadů mohla dosáhnout až 26 900 Kč. Vyplývá to z podkladů k připravovanému vládnímu nařízení, které stanovuje koeficienty pro výpočet nejnižšího výdělku. Informace přinesl ČTK na základě vyjádření Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV).

Podle návrhu by minimální mzda měla v příštím roce odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy, v roce 2028 pak 45,8 procenta. Letos činí 22 400 Kč, což odpovídá 43,4 procenta průměrné mzdy.

Automatický růst podle nových pravidel

Pravidla pro valorizaci minimální mzdy vycházejí z novely zákoníku práce, která zavedla automatický výpočet podle průměrné mzdy. Dříve se na jejím zvýšení museli shodnout sociální partneři na tripartitě, což se opakovaně nedařilo a rozhodovala vláda.

Zákon počítá s postupným růstem až na 47 procent průměrné mzdy v roce 2029. Výsledná částka pro příští rok bude oznámena do konce září, vycházet má z prognózy Ministerstva financí.

Dopady na ekonomiku i veřejný sektor

Se zvýšením minimální mzdy porostou také zaručené platy ve veřejném sektoru, které se pohybují v násobcích minimální mzdy podle náročnosti práce. Příští rok by tak měly dosahovat přibližně 24 900 až 39 840 Kč.

Podle odhadů by navýšení mohlo v příštím roce stát firmy i veřejný sektor desítky miliard korun, zároveň by však mělo zvýšit příjmy státu ze sociálního a zdravotního pojištění.

Česká mzda patří v EU mezi nižší

Materiály k návrhu zároveň upozorňují, že úroveň českých mezd patří v rámci EU ke spodní části žebříčku. Česká minimální mzda se nachází pod hranicí 1 000 eur, tedy přibližně 24 200 Kč, zatímco v západní Evropě se pohybuje výrazně výše.

EU směrnice z roku 2022 doporučuje nastavit minimální mzdu na 60 % mediánu nebo 50 % průměrné mzdy. Česko se k těmto hodnotám postupně přibližuje.

Nejčtenější

Napětí mezi USA a Íránem zvedlo ropu a srazilo akcie

Napětí mezi USA a Íránem kvůli provozu v Hormuzském průlivu zvedlo ceny ropy a poslalo dolů akcie i dluhopisy. Brent krátce překonal 80 dolarů za barel poté, co prezident Donald Trump oznámil obnovení americké blokády a požadoval dvacetiprocentní úhradu za průjezd strategickou vodní cestou. Investoři se obávají, že dražší energie znovu posílí inflační tlaky.

Regulace paliv končí. Stát naposledy zvedne cenové stropy, od pondělí rozhodne trh

Praha 13. července (ČTK) - Éra státem diktovaných maximálních...

AI změní svět rychleji než průmyslová revoluce, varují nobelisté a šéfové OpenAI či Googlu

Stanford (USA) 13. července (ČTK) - Více než dvě...

Čipový gigant TSMC trhá rekordy. Díky zájmu o umělou inteligenci zvýšil tržby o 36 procent

Tchaj-pej 13. července (ČTK) - Tchajwanský gigant Taiwan Semiconductor...

Vláda dnes projedná krizové plány pro případ války i náklady na obranu před terorismem

Praha 13. července (ČTK) - Hlavním tématem dnešního jednání...

Články

Napětí mezi USA a Íránem zvedlo ropu a srazilo akcie

Napětí mezi USA a Íránem kvůli provozu v Hormuzském průlivu zvedlo ceny ropy a poslalo dolů akcie i dluhopisy. Brent krátce překonal 80 dolarů za barel poté, co prezident Donald Trump oznámil obnovení americké blokády a požadoval dvacetiprocentní úhradu za průjezd strategickou vodní cestou. Investoři se obávají, že dražší energie znovu posílí inflační tlaky.

Regulace paliv končí. Stát naposledy zvedne cenové stropy, od pondělí rozhodne trh

Praha 13. července (ČTK) - Éra státem diktovaných maximálních...

Čipový gigant TSMC trhá rekordy. Díky zájmu o umělou inteligenci zvýšil tržby o 36 procent

Tchaj-pej 13. července (ČTK) - Tchajwanský gigant Taiwan Semiconductor...

Vláda dnes projedná krizové plány pro případ války i náklady na obranu před terorismem

Praha 13. července (ČTK) - Hlavním tématem dnešního jednání...

Ropa kvůli střetům na Blízkém východě prudce zdražuje, roste k pěti procentům

Londýn/New York 13. července (ČTK) - Víkendové vojenské střety...

Evropě chybějí vlastní rakety. Ve vesmírném zbrojení zaostává

Světové mocnosti vkládají obrovské prostředky do vojenských schopností na oběžné dráze. Evropě však chybějí vlastní nosné rakety, které by dokázaly vynášet dostatek satelitů, a hrozí jí zaostávání za USA, Čínou a Ruskem i pokračující závislost na SpaceX.

Související články

Populární kategorie

fondefifondefi