Tuzemský index spotřebitelských cen v červenci meziměsíčně vzrostl o 0,6 %, což odpovídá meziroční inflaci na úrovni 1,7 %. Podle celoročních predikcí by se průměrné tempo zdražování v roce 2026 mělo zastavit na 2,2 %. Zatímco ceny potravin pomáhají celkovou inflaci brzdit, směrem nahoru ji tlačí dovolenkové služby, nájmy a skokový růst cen pohonných hmot ovlivněný konfliktem na Blízkém východě.
| Ukazatel / Sektor | Meziměsíční změna (červenec) | Meziroční změna | Poznámka / Hlavní tahoun |
| Celková inflace (CPI) | +0,6 % | +1,7 % | Průměr za rok 2026 odhadován na 2,2 % |
| Služby | +1,6 % | +4,7 % | Vliv letních dovolených, pohostinství a nájmů |
| Energie | +1,1 % | -0,3 % | Meziročně drží níže státní podpora obnovitelných zdrojů |
| Pohonné hmoty | +3,5 % | +16,9 % | Reakce na dopady konfliktu na Blízkém východě |
| Potraviny a nealko | -0,4 % | -3,1 % | Zlevňování u zemědělských výrobců (dočasný efekt) |
| Nezpracované potraviny | -1,6 % | -2,3 % | Nejsilněji tlumí celkový růst cenové hladiny |
Proč má Česko jednu z nejnižších inflací v Evropě?
Podle dat Eurostatu patří ČR v současnosti k zemím s nejnižším tempem zdražování v EU. Tento stav je dán třemi klíčovými faktory:
- Státní převzetí POZE: Převzetí financování podpory obnovitelných zdrojů energie státem v roce 2026.
- Měnová politika ČNB: Zachování vlastní měny a nezávislé nastavení úrokových sazeb.
- Silná koruna: Relativně pevný kurz české koruny zlevňuje dovoz surovin a zboží ze zahraničí.
Varování ekonomů: Pokles cen u zemědělců je dočasný a podle agrárního analytika Petra Havla skončí nejpozději v září. Po odeznění fixací energií a stabilizaci cen potravin může inflace opět zrychlit.
Mají se Češi lépe? Vnímaná vs. oficiální inflace
Odpověď na otázku, zda se české domácnosti mají lépe, je negativní. Nízká aktuální inflace neznamená pokles cen ani automatický návrat kupní síly, ale pouze to, že ceny rostou pomalejším tempem.
Data výzkumného ústavu PAQ Research (Život k nezaplacení) a výzkumy ČNB ukazují podstatné souvislosti:
- Klesající reálné příjmy: Třetina českých domácností má v roce 2026 nižší čisté reálné příjmy než v roce 2021. Jen necelé polovině reálné příjmy za 5 let vzrostly, u zbytku stagnovaly.
- Kumulativní efekt: Domácnosti stále pociťují obrovský skokový nárůst cen z předchozích let, kdy zdražování výrazně předběhlo růst mezd.
- Rozdíl v nákupním koši: Lidé nejcitlivěji vnímají položky s vysokou frekvencí nákupu a pravidelnými platbami (služby, nájmy, paliva), které aktuálně zdražují násobně rychleji než celkový průměr.
- Vyšší inflační očekávání: Vnímaná i očekávaná inflace českých domácností zůstává dlouhodobě výrazně vyšší než oficiálně naměřená statistická data.
FAQ
Ne. Nízká inflace znamená, že ceny rostou pomaleji než dříve. Neznamená to nicméně návrat cen na úroveň předchozích let ani plošné zlevňování. Některé položky navíc mohou dál zdražovat, zatímco jiné zlevňují.
Současná inflace zachycuje pouze tempo dalšího růstu cen. Domácnosti ale stále doplácí na výrazné zdražení z předchozích let, kdy ceny rostly rychleji než mzdy. Hned třetina českých domácností má v roce 2026 nižší reálné příjmy než v roce 2021.
Inflace vyjadřuje změnu cenové hladiny, zatímco reálný příjem zohledňuje, jakou kupní sílu má příjem domácnosti po započtení vývoje cen. Pokud ceny v předchozích letech rostly rychleji než příjmy, může mít domácnost nižší reálný příjem i v době, kdy je aktuální inflace nízká.
Jednotlivé cenové kategorie se vyvíjejí rozdílně. V červenci ceny služeb meziročně vzrostly o 4,7 %, zatímco ceny potravin a nealkoholických nápojů o 3,1 % klesly. U potravin se dočasně projevil pokles cen u zemědělských výrobců, zatímco ceny služeb ovlivnily například nájmy, pohostinství a letní dovolenkové služby. Dán je tento vývoj primárně rozdílným složením nákladů, kdy u služeb tvoří nejvýraznější položku mzdy, ceny nájmů či energií.
Vnímaná inflace vychází z toho, jak lidé zdražování prožívají ve svých každodenních výdajích. Domácnosti mohou citlivěji vnímat například pravidelné platby za nájem, služby nebo pohonné hmoty, které mohou zdražovat výrazně rychleji než celková cenová hladina. Proto může být vnímaná inflace vyšší než ta statisticky naměřená.
Ano. Pokles cen u zemědělských výrobců, který v současnosti pomáhá inflaci tlumit, je podle agrárního analytika Petra Havla pouze dočasný a měl by skončit nejpozději v září. Po odeznění stávajících vlivů, jako je pokles cen na straně zemědělských výrobců, může tempo růstu cen znovu zrychlit.
Zdroj dat:
https://data.irozhlas.cz/zivot/prijmy/
https://www.investika.cz/novinky/inflace-neprekvapila-a-mirne-vzrostla
