Praha 2. září (ČTK) – Výrobce hnojiv AGF Nitrogen, který vznikl vyčleněním devíti chemických společností z holdingu Agrofert, zvažuje omezení výroby čpavku ve svých závodech. Důvodem je prudký růst cen zemního plynu a trvale vysoké ceny emisních povolenek. Mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský potvrzuje, že výroba čpavku je snížena na technologické minimum, což znamená celkový pokles produkce o ~20 %. Čpavek přitom představuje klíčovou základní surovinu pro výrobu zemědělských hnojiv.
| Parametr / Detail | Hodnota / Popis |
| Společnost / Skupina | AGF Nitrogen (spadá pod Agrofert) |
| Klíčový závod v SRN | SKW Piesteritz (největší výrobce močoviny a amoniaku v Německu) |
| Pokles celkové produkce | O ~20 % (staženo na technologické minimum) |
| Předkonfliktní cena plynu | ~30 EUR / MWh (~724 Kč) |
| Očekávaná zimní cena plynu | > 100 EUR / MWh (~2 416 Kč) |
| Hlavní globální příčina | Konflikt na Blízkém východě (uzavření Hormuzského průlivu) |
Dopady na evropské zemědělství a potravinovou bezpečnost
Generální ředitel AGF Nitrogen Petr Cingr varuje před řetězovou reakcí v agrosektoru:
- Nedostupná hnojiva: Kvůli drahému plynu a povolenkám násobně dražším oproti světu se ceny hnojiv dostávají nad možnosti evropských zemědělců, kteří přestávají poptávat zásoby na novou sezónu.
- Ohrožení úrody: Bez dostatečného hnojení nelze zajistit odpovídající výnosy, což Cingr označil za přímou hrozbu pro evropskou potravinovou bezpečnost.
- Odstávka v Německu: U dceřiné firmy SKW Piesteritz se zvažuje prodloužení odstávky jedné jednotky čpavku, která je mimo provoz již od srpna.
Geopolitický kontext a hlavní eskalátory cen plynu
Hlavní příčinou zdražování energií je vojenský konflikt na Blízkém východě, který vypukl 28. února, kdy armády USA a Izraele zaútočily na Írán.
Následné praktické uzavření Hormuzského průlivu Íránem vyvolalo šok na komoditních trzích:
- Růst cen energií: Ceny plynu, ropy i hnojiv raketově vzrostly.
- Varování analytiků: Kvůli nízkým stavům zásob v Evropě by plyn mohl v zimě poprvé od energetické krize před čtyřmi lety překročit hranici 100 EUR/MWh.
