Vilseck (Německo) 6. května (ČTK/DPA) – Kdo přijede do oblasti u vojenského výcvikového prostoru Grafenwöhr v Bavorsku, ocitne se tak trochu v jiném světě: prolíná se tam hornofalcký a americký životní styl, kultura a jazyk. Městečko Vilseck a jeho nového starostu Thorstena Grädlera proto znervóznily zprávy o možném stažení části amerických vojáků. Grädler říká, že pokud by tisíce vojáků skutečně odešly, mělo by to pro Vilseck dramatické důsledky, napsala agentura DPA.
Obavy z odchodu amerických vojáků
Americká vláda nařídila stažení 5000 vojáků z Německa. Že by se to mělo týkat Vilsecku, ví Grädler jen z médií, oficiálně mu nikdo nic neřekl. Není to poprvé, co americký prezident Donald Trump mluví o tom, že chce stáhnout část vojáků z Horní Falce. To, že se tato možnost vrátila, zaměstnává obyvatele Vilsecku. Je to téma debat v kavárně nebo na parkovišti u supermarketu.
Grädler je starostou teprve od 1. května a už mu události přerůstají přes hlavu. I pozornost, kterou média Vilsecku věnují, je velká. Jsou v něm týmy s kamerami, starosta dává jeden rozhovor za druhým.
Region závislý na americké armádě
Stažení tolika vojáků je pro místní nepředstavitelné. Vojenský výcvikový prostor Grafenwöhr, u něhož Vilseck leží, je nejen největší mimo území Spojených států, ale také nejmodernější, říká Grädler. Doufá, že politici v Bavorsku i na celoněmecké úrovni udělají vše pro to, aby odchodu Američanů zabránili.
Pro region má přítomnost americké armády ohromný hospodářský a sociální význam. Grädler mluví o hospodářské síle odpovídající 650 až 700 milionů eur (15,9 až 17 miliard korun) ročně. Z přítomnosti amerických vojáků profitují firmy v regionu. Například podnikatelé ve stavebnictví, gastronomické podniky, majitelé autoservisů nebo obchodů jsou alespoň částečně závislí na Američanech.
Vazby mezi Američany a místními
V kasárnách ve Vilsecku je podle údajů radnice asi 8000 vojáků, kteří s sebou v Německu mají okolo 12.000 rodinných příslušníků. Celkem ve Vilsecku a Grafenwöhru a jejich okolí žije asi 30.000 vojáků a jejich příbuzných. Odchod zhruba poloviny těchto lidí by měl zásadní důsledky nejen ekonomické, ale i mezilidské. Američané jsou v regionu vzdáleném jen několik desítek kilometrů od hranic s Českem přes 80 let. „A myslím, že si můžu dovolit tvrdit, že se u nás Američané vždy cítili velmi dobře,“ uvádí Grädler. Výcvikový prostor je podle něj pro vojáky něco jako „domov daleko od domova“.
Američané se v regionu hluboce integrovali. Vznikla přátelství a manželství. V pekárně nebo v supermarketu zaznívá angličtina stejně samozřejmě jako hornofalcký dialekt. „Americké děti hrají za německé fotbalové kluby, Američané navštěvují naše slavnosti,“ přibližuje Grädler. Že by tisíce vojáků s rodinami měly z města odejít, si lidé doopravdy ještě neumějí představit. „Kam by potom šli, to není jen tak přesídlit tolik lidí,“ podotýká jedna z obyvatelek Vilsecku.
Naopak starosta má strach, že by to mohlo jít rychle. Mluví se o tom, že stažení by měli být vojáci z takzvané brigády Stryker. Její obrněná vozidla by šlo naložit na vlaky a odvézt. Vojáci by se přeložili. To může jít velmi rychle, dělá si starosti Grädler. „A to mě trochu děsí,“ přiznává. O to víc doufá, že plány na stažení vojáků se ještě podaří zvrátit.
