Australský zákaz sociálních sítí pro děti do 16 let zatím výrazně neomezil používání platforem mezi teenagery. Nová studie ukázala, že více než 85 procent mladých lidí ve věku 12 až 17 let dál využívá služby, které mají být omezené.
Podle komentátorky Bloomberg Opinion Abby McCloskeyové to ale není důvod, proč by státy měly od věkových limitů ustoupit. I nedokonale vymáhaná pravidla podle ní vysílají jasný signál, že děti by neměly být bez omezení vystaveny návykovým mechanismům velkých technologických platforem.
Sociální sítě změnily dětství
Sociální sítě už podle McCloskeyové zásadně proměnily každodenní život dětí a dospívajících. Americká psychologická asociace uvádí, že teenageři tráví na sociálních platformách více než pět hodin denně.
Mladí lidé s nejvyšší mírou používání sociálních sítí zároveň častěji hodnotí své duševní zdraví jako špatné nebo velmi špatné.
Debata se vede o tom, zda jde přímo o příčinnou souvislost, nebo pouze o korelaci. Podle autorky však zhoršování duševního zdraví teenagerů časově souvisí s rozšířením chytrých telefonů a sociálních aplikací.
Na rizika spojená se sociálními sítěmi pro děti upozornil v roce 2023 také tehdejší hlavní hygienik Spojených států Vivek Murthy. Později vyzval k zavedení varovných štítků pro účty dospívajících uživatelů.
Austrálie zavedla zákaz jako první
Více než tucet amerických států navrhlo nebo zavedlo určitý typ věkového omezení sociálních sítí. Některá opatření ale narazila na právní spory související s prvním dodatkem americké ústavy, který chrání svobodu projevu.
V Kongresu se zároveň dlouhodobě projednávají návrhy zákonů, které mají omezit vystavení dětí sociálním sítím. Některé jejich verze nedávno schválila Sněmovna reprezentantů v rámci rozsáhlého legislativního balíčku.
Austrálie se mezitím stala první zemí, která zavedla celostátní zákaz sociálních sítí pro děti do 16 let. Zákon Social Media Minimum Age Act z roku 2024 měl zabránit uživatelům mladším 16 let v přístupu k sociálním platformám.
Týkal se služeb jako TikTok, X, Facebook, Instagram, YouTube nebo Snapchat. Provozovatelé platforem měli ověřovat věk uživatelů, jinak jim hrozily pokuty.
Podobná opatření od té doby zvažují nebo zavádějí také Francie, Španělsko a Spojené království. Britský návrh, který má začít platit v roce 2027, by měl lidem mladším 16 let omezit nejen přístup k účtům na sociálních sítích, ale i k některým sociálním funkcím na jiných webech. Týkat by se to mohlo například komunikace s neznámými lidmi na platformě Roblox.
Většina teenagerů zákaz obešla
Nová studie australské University of Newcastle ale ukazuje, že samotný zákaz zatím nepřinesl očekávaný efekt.
Více než 85 procent teenagerů ve věku 12 až 17 let po zavedení zákona dál používalo omezené sociální platformy. Většina z nich se na služby přihlašovala prostřednictvím vlastních účtů.
Přibližně dvě třetiny respondentů přitom narazily na určitou formu ověření věku. Šlo například o uvedení věku při registraci nebo nahrání selfie.
Studie nezjistila ani pokles každodenního používání sociálních sítí, ani zkrácení času, který na nich mladí lidé tráví. Změnilo se především chování při obcházení pravidel. Teenageři častěji používali falešné účty, anonymní režim prohlížeče nebo účty jiných lidí.
Australští politici na výsledky reagovali oznámením, že chtějí připravit zákon, který by zdvojnásobil maximální pokuty pro sociální sítě až na 99 milionů australských dolarů.
Pokuty za porušování věkových pravidel plánuje využívat také Spojené království. Podle McCloskeyové však zatím není jasné, zda finanční sankce skutečně fungují jako dostatečný nástroj.
Autorka upozorňuje, že v Austrálii zatím nebyla žádná sociální síť pokutována ani podle dosavadních nižších sazeb. Velké technologické firmy navíc disponují miliardami dolarů, které mohou využít na lobbing proti případným sankcím.
Hranice pro rodiče i společnost
Podle McCloskeyové se proto nabízí širší otázka: Změnilo by se něco zásadního i v případě, že by existoval účinnější zákaz, vyšší pokuty a méně možností, jak pravidla obejít?
Autorka, která je matkou tří malých dětí a jejíž nejstarší dítě je jedenáctileté, připouští, že boj s technologickými platformami může působit beznadějně. Omezení používání sociálních sítí podle ní bude vyžadovat hlubší kulturní změnu a rozhodování jednotlivých rodin.
Přesto považuje věkové limity za důležité. Podle ní vytvářejí jasnou společenskou hranici a mohou rodičům pomoci rozhodnout, kde nastavit pravidla pro vlastní děti.
Přirovnává je k věkovému limitu pro alkohol. I ten někteří rodiče nebo studenti obcházejí, například prostřednictvím falešných dokladů. To ale podle ní neznamená, že by věková hranice neměla smysl.
Dostupné důkazy podle autorky ukazují, že věkové limity u alkoholu v dlouhodobém horizontu snížily pití nezletilých. Přispěly také k poklesu dopravních nehod mladistvých a možná i k omezení nadměrného pití v pozdějším věku.
McCloskeyová proto vyzývá, aby státy dál zkoumaly účinnost věkových omezení na sociálních sítích a pravidla postupně upravovaly. První neuspokojivé výsledky by podle ní neměly být důvodem k rezignaci.
Děti by podle ní neměly mít možnost pohybovat se po sociálních sítích zcela bez omezení, a to ani z osobního, ani ze společenského hlediska.
Poznámka redakce:
Text vychází ze zprávy agentury Bloomberg a je redakčně upraven pro české čtenáře.
ZDROJ: www.bloomberg.com
