V americké ekonomice v dubnu mimo zemědělský sektor přibylo zhruba 115.000 pracovních míst, uvedl zpravodaj ČTK podle amerického ministerstva práce. Tvorba pracovních míst tak zpomalila z březnových 185.000 míst, nicméně podle agentury AP překonala očekávání. Ekonomové totiž v průměru odhadovali, že ekonomika vytvoří 65.000 míst. Míra nezaměstnanosti zůstala beze změny na 4,3 procenta.
Revize dat ukázala, že v únoru v americké ekonomice ubylo 156.000 pracovních míst. To je o 23.000 více, než uváděla předběžná zpráva. Data za březen byla naopak revidována mírně nahoru. Dohromady za únor a březen vzniklo o 16.000 míst méně, než se dosud uvádělo.
Ve zdravotnictví vzniklo v dubnu 37.000 pracovních míst, což odpovídá průměrnému měsíčnímu nárůstu 32.000 míst za předchozích 12 měsíců. Nárůst zaznamenala zejména zařízení pečovatelské a rezidenční péče a domácí zdravotní služby.
V informačních technologiích pokračoval v dubnu klesající trend, kdy v tomto odvětví ubylo 13.000 míst. Od svého vrcholu v listopadu 2022 klesla zaměstnanost v informacích celkem o 342.000 míst, tedy o 11 procent.
Ve federální vládě zaměstnanost v dubnu dále klesla, a to o 9000 míst. Od dosažení vrcholu v říjnu 2024 klesla zaměstnanost v tomto sektoru o 348.000 míst, tedy přibližně o 11,5 procenta. Naopak v sociálních službách přibylo 17.000 míst.
Americký trh práce v posledních měsících čelí zvýšené nejistotě, mimo jiné kvůli obchodní politice prezidenta Donalda Trumpa. Ekonomové varují, že celní válka, migrační politika administrativy včetně masových deportací a přetrvávající geopolitické napětí zvyšují nejistotu firem a mohou negativně dopadnout na vývoj trhu práce v nadcházejících měsících.
