Washington 9. května (ČTK) – Poslední data z amerického trhu práce snižují pravděpodobnost, že by americká centrální banka (Fed) v nejbližší době pokračovala ve snižování úrokových sazeb. Vyplývá to z vyjádření analytiků citovaných agenturou Bloomberg. Právě po něm přitom dlouhodobě volá prezident Donald Trump. O potvrzení prezidentova kandidáta na šéfa Fedu Kevina Warshe bude zřejmě příští týden hlasovat Senát.
Dubnová čísla zveřejněná v pátek ukázala přírůstek 115.000 pracovních míst, který překonal očekávání, a stabilní míru nezaměstnanosti 4,3 procenta.
Analytici neočekávají rychlé snížení sazeb
„Silnější výsledky na trhu práce, než se čekalo, potvrzují, že recese nehrozí. Je těžké si představit, že by Fed nyní sazby snižoval,“ uvedl Ira Jersey, hlavní stratég pro americké sazby ze společnosti Bloomberg Intelligence.
„Díky příznivým ekonomickým údajům a inflaci se v dohledné budoucnosti zřejmě neuskuteční žádné uvolnění měnové politiky, i když se to může změnit v závislosti na vývoji cen energií a situace na Blízkém východě,“ uvedla Lindsay Rosnerová ze společnosti Goldman Sachs Asset Management.
Fed teď podle ní přesune pozornost na potlačení inflačních rizik, protože trh práce se vrátil do formy. Na červnovém zasedání podle ní může výbor ustoupit od avíza dalšího snižování v budoucnu, což už se stalo předmětem sporu na zasedání v květnu.
Trh práce vysílá smíšené signály
Analytička Daniela Hathornová z Capital.com nová data z trhu práce hodnotí smíšeně. Samotný přírůstek pracovních míst sice překonal očekávání, detaily jsou ale méně jednoznačné. „Z tržního hlediska tato kombinace podporuje stávající nastavení portfolií. Snižuje naléhavost dalšího zpřísnění ze strany Fedu, ale zároveň není dost slabá, aby vyvolala obavy z recese,“ uvedla Hathornová.
Mezi cíle centrální banky patří dlouhodobá míra inflace dvě procenta a maximální zaměstnanost. Inflace v USA v březnu vystoupila na 3,3 procenta.
Ve Fedu sílí spory o další postup
Fed v dubnu podle očekávání ponechal základní úrokovou sazbu beze změny v pásmu 3,50 procenta až 3,75 procenta. Výbor pro měnovou politiku byl v hlasování nejrozpolcenější od roku 1992. Rozhodnutí podpořilo osm členů včetně dosluhujícího předsedy Jeroma Powella, čtyři se z různých důvodů postavili proti.
Stephen Miran se vyslovil pro snížení sazeb o čtvrt procentního bodu. Další tři členové výboru – Beth Hammacková, Neel Kashkari a Lorie Loganová – sice souhlasí s ponecháním sazeb, ale postavili se proti znění prohlášení, které nadále vyjadřuje tendenci k dalšímu snižování sazeb v budoucnu.
Powellovo funkční období v čele instituce končí 15. května. Jeho členství v Radě guvernérů ale trvá až do roku 2028. Končící předsedové nicméně v minulosti často na členství v radě rezignovali a zbytek období nedosluhovali. Powell však po dubnovém zasedání avizoval, že zatím hodlá v radě zůstat i nadále.
