Praha 12. května (ČTK) – Zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů se neshodli na zastropování penzijního věku na 65 letech. Kabinet a odboráři se zmrazením věkové hranice počítají, zaměstnavatelé ho ostře kritizují.Tripartita nenašla shodu ani na řešení důchodů náročných profesí. Jednání budou pokračovat. Vyplývá to z vyjádření ministra práce Aleše Juchelky (ANO), odborových předáků a šéfů organizací podnikatelů a zaměstnavatelů na tiskové konferenci po tripartitním jednání.
Dřívější důchod pro rizikové profese dál budí spory
Důchodový věk se v Česku zvyšuje ročně u mužů o dva měsíce a u žen obvykle o čtyři. Na 65 let se dostane v příštím desetiletí. Poté má podle reformy minulé vlády posouvání pokračovat o měsíc ročně do 67 let, kdy se půjde poprvé do penze v roce 2057. Pracovníci nejrizikovější čtvrté kategorie, zdravotničtí záchranáři a podnikoví hasiči mohou po odpracování 2200 směn jít dřív do důchodu. Zaměstnavatel za ně platí odvody pět procent navíc. Lidem ze třetí kategorie, kteří dělají v chladu, teple, s fyzickou zátěží či vibracemi aspoň tři směny za měsíc, musí pak spořit čtyři procenta vyměřovacího základu na předdůchod.
„U náročných profesí je zřejmé, že musíme najít fér a dlouhodobě udržitelné řešení jak z pohledu zaměstnanců, tak zaměstnavatelů,“ uvedl Juchelka.
Strop věku i úprava penzí náročných profesí má platit od roku 2028. Odbory požadují dřívější důchod od státu pro pracovníky čtvrté i třetí kategorie. Zaměstnavatelé podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje jsou pro dřívější penze pro nejrizikovější kategorii a po západním vzoru pro předdůchod ze spoření od podniku pro část třetí kategorie. Ke kombinaci by se klonil i ministr práce.
Firmy varují před dopady změn důchodového systému
Zamýšlené zastropování věku zaměstnavatelé ostře kritizují. „Takový krok v Evropě neuvidíte, aby někdo snižoval věk odchodu do důchodu. Jdeme opačným směrem,“ uvedl Rafaj. Podotkl, že početné ročníky takzvaných Husákových dětí další slabé generace na trhu práce i jako plátci daní a odvodů nenahradí. Dodal, že při sečtení všech vládních důchodových plánů výdaje na penze v roce 2040 budou činit 150 miliard korun navíc, v roce 2050 pak 250 miliard korun a o deset let později 400 miliard. Podle prezidenta Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jiřího Horeckého zdraží dluhová služba a sníží se rating Česka, dopadne to na ekonomiku.
Podle předáka Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josefa Středuly zaměstnavatelé straší. „Že je systém neufinancovatelný, to je největší pohádka. Bude vždy na důchody. Vždy. Je to odpovědnost politické reprezentace,“ řekl Středula.
Podle Juchelky Česko vydává na penze asi devět procent HDP, při největší zátěži by to mělo být 12 procent. Některé západní země už takové či vyšší výdaje mají, uvedl ministr. Experti poukazují na to, že podíl výdajů na HDP může být ale srovnatelný, protože se penze v cizině na rozdíl od ČR daní.
Tripartita jednala i o investicích státu a záměrech vlády ve zdravotnictví. V debatě chce pokračovat na dalším zasedání 20. července.
