Jak informoval web ČTK, obavy, že ekonomika eurozóny by se v případě pokračujícího konfliktu na Blízkém východě mohla dostat do recese, jsou reálné a oprávněné. Uvedl to podle agentury Reuters člen Rady guvernérů Evropské centrální banky (ECB) a guvernér řecké centrální banky Jannis Sturnaras. Dodal, že pro další vývoj měnové politiky ECB budou klíčové rozhovory o ukončení války s Íránem.
Konflikt na Blízkém východě, který koncem února odstartovaly americko-izraelské útoky na Írán, ochromil lodní dopravu v klíčovém Hormuzském průlivu, kterým běžně prochází asi pětina světových dodávek ropy. To vedlo k růstu cen pohonných hmot po celém světě, což vyvolalo obavy ze zpomalení růstu globální ekonomiky a vzestupu inflace.
„Obavy z možné recese v eurozóně jsou reálné a oprávněné,“ uvedl Sturnaras v rozhovoru, který dne 3. května zveřejnil kyperský list Philelephteros. „Stoupající ceny energií a rostoucí nejistota mají vzhledem k vysoké energetické závislosti eurozóny přímý dopad na hospodářský růst a inflaci,“ dodal.
Sturnaras upozornil, že na rozdíl od energetické krize v roce 2022 nyní vzestup inflace přichází v době pomalejšího hospodářského růstu, přísnějších finančních podmínek a omezených rozpočtových možností. „To omezuje prostor pro politická opatření a vytváří větší zranitelnost ekonomiky,“ dodal.
Vyšší ceny energie zatím nevedly k prudkému vzestupu inflace v eurozóně. Poškození energetické infrastruktury v důsledku konfliktu na Blízkém východě by nicméně mohlo vytvořit inflační tlaky ve středně dlouhém období. Také nejistota by mohla poškodit investice a hospodářský růst, napsala agentura Reuters.
Statistický úřad Eurostat tento týden zveřejnil rychlý odhad inflace, podle kterého meziroční růst spotřebitelských cen v eurozóně v dubnu zrychlil na tři procenta z březnového tempa 2,6 procenta. Údaje Eurostatu rovněž ukázaly, že růst ekonomiky eurozóny v letošním prvním čtvrtletí zpomalil na 0,1 procenta z 0,2 procenta v posledních třech čtvrtletích loňského roku.
Mezinárodní měnový fond (MMF) minulý měsíc předpověděl, že v celém letošním roce se hrubý domácí produkt (HDP) eurozóny zvýší o 1,1 procenta. Zhoršil tak svou lednovou prognózu, podle které měl letošní růst činit 1,3 procenta.
ECB ve čtvrtek podle očekávání opět nechala úrokové sazby beze změny, klíčová depozitní sazba tak zůstává na dvou procentech. Poukázala však na vzestup inflačních rizik v souvislosti s konfliktem na Blízkém východě, což podpořilo vyhlídky na zvyšování úroků. Prezidentka banky Christine Lagardeová uvedla, že Rada guvernérů o zachování úrokových sazeb rozhodla jednomyslně, ale dlouze diskutovala také o možnosti zvýšení úroků.
