Praha 11. května (ČTK) – Češi jsou při očekávání dalšího vývoje cen energií skeptičtí. Kolem 60 procent z nich předpokládá, že ceny znovu porostou. Naopak na pokles cen spoléhá zhruba desetina lidí. Téměř polovina domácností ovšem nezná svou roční spotřebu elektřiny ani plynu, což komplikuje jejich orientaci ve výdajích za energie. Vyplývá to z průzkumu energetické společnosti epet.
Geopolitická nejistota zvyšuje obavy z dražších energií
V očekáváních tuzemských domácností se podle průzkumu, který se uskutečnil prostřednictvím Českého národního panelu na přelomu února a března mezi 1002 respondenty, projevuje současné období výrazné geopolitické nejistoty. Většina Čechů tak předpokládá v následujícím období růst cen energií, přičemž výrazné zdražování očekává téměř pětina respondentů.
Podle obchodního ředitele epetu Romana Šmída nedokaže každý desátý Čech vývoj cen energií odhadnout vůbec. „Je pravda, že vývoj trhu dnes ovlivňuje řada vnějších faktorů včetně geopolitické situace, které domácnosti samy neovlivní,“ uvedl. Je tak o to důležitější zaměřit se na to, co domácnosti pod kontrolou mají – tedy znát svou vlastní spotřebu, zkontrolovat vyúčtování a ověřit si, zda mají správně nastavenou smlouvu. „Právě to může domácnostem pomoci lépe se připravit na další období a vyhnout se zbytečně vysokým výdajům za energie,“ řekl Šmíd.
Energetičtí analytici dlouhodobě upozorňují, že domácnosti se smlouvou na dobu neurčitou často zbytečně přeplácí. I přesto zhruba třetina Čechů podle průzkumu stále nemá u elektřiny ani plynu fixovanou cenu. Téměř každý desátý navíc neví, jaký typ smlouvy má sjednaný. Velká část domácností podle průzkumu pak nemá přehled ani o své vlastní spotřebě energií, přiznalo to zhruba 45 procent z nich.
Češi fixují energie na dva roky, svou spotřebu ale často neznají
Mezi domácnostmi s fixací převažují dvouleté smlouvy, u elektřiny i plynu je volí necelá polovina respondentů. Přibližně čtvrtina domácností pak volí fixaci na tři roky. Jednoleté fixace zůstávají méně časté a využívá je 14 procent respondentů u elektřiny a 17 procent u plynu.
„Skutečným problémem je to, že téměř polovina Čechů neví, kolik energie ročně spotřebuje. Nejde jen o číslo pro statistiku, jde o základ, bez kterého se nedá rozumně rozhodovat. Nevíte-li, kolik spotřebujete, nemůžete vědět, jestli přeplácíte, jestli máte správně nastavené zálohy nebo jestli by vám nevyhovovala lepší smlouva,“ uvedl Šmíd. Konec topné sezóny je podle něj ideální moment to změnit. „Vytáhnout vyúčtování, podívat se na spotřebu a udělat si v energiích pořádek dřív, než přijde další topná sezóna,“ dodal.
Část tuzemských dodavatelů už v posledních týdnech začala reagovat na růst tržních cen energií. V březnu zdražovala ceníky energií s fixací například společnost innogy, ceny tarifů energií se závazkem zvyšovaly následně také Pražská plynárenská, MND, E.ON a na začátku května také Pražská energetika.
Ceny evropských referenčních smluv na nákup plynu od začátku války na Blízkém východě stouply o desítky procent. Konflikt začal poslední únorový den americko-izraelským útokem na Írán. Plyn navíc v Evropě funguje jako tzv. závěrný zdroj při výrobě elektřiny. Spolu s růstem ceny plynu tak postupné zdražuje na trhu i elektřina.
