Ceny pohonných hmot v Česku by se podle analytiků měly v příštích dnech vyvíjet rozdílně. Nafta by mohla pokračovat ve zlevňování a její průměrná cena se příští týden může přiblížit 47 korunám za litr. U benzinu výraznější změnu neočekávají a jeho cena by se měla držet kolem 46 korun. Vývoj ale může ovlivnit další dění na Blízkém východě. Vyplývá to z vyjádření analytiků pro ČTK.
Ve středu stál litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 v průměru 45,26 koruny. Za týden jeho cena klesla o 60 haléřů. Nafta zlevnila výrazněji, když její průměrná cena klesla o dvě koruny na 47,44 Kč za litr. Změnu cen podle analytiků podpořilo obnovení regulace.
Průměrná cena nafty tak byla ve středu 53 haléřů pod stanoveným cenovým stropem. U benzinu byl rozdíl ještě výraznější a činil 81 haléřů.
Nafta je stále výrazně dražší než před rokem
Navzdory poslednímu zlevnění zůstávají pohonné hmoty výrazně dražší než loni. Natural 95 tehdy podle údajů společnosti CCS stál o 10,86 koruny méně. U nafty činil meziroční rozdíl 14,29 koruny za litr.
„U benzinu je účinek regulace slabší, protože průměrná cena zůstává pod stropem. Naftový limit již zahrnuje daňovou úlevu 2,35 Kč na litr včetně DPH, další automatické zlevnění o tuto částku tedy nenásleduje,“ uvedl analytik XTB Jiří Tyleček.
Za problém regulace považuje také to, že nereaguje na výpadky rafinerií ani komplikace v přepravě. V rámci EU má Česko podle něj šestou nejnižší cenu nafty a dvanáctou nejnižší cenu benzinu. Nejlevnější paliva jsou na Maltě a v Polsku.
Regulace zatím trh výrazně neuklidnila
Podle analytika Purple Trading Petra Lajska zůstávají ceny nafty blízko stanoveného maxima, což ukazuje na napjatou situaci na trhu. Pomoci by podle něj mohlo rozhodnutí zemí G7 z 2. října, které schválily uvolnění 100 milionů barelů ropy a nafty během následujících čtyř měsíců. Významnou část zásob mají prostřednictvím Mezinárodní agentury pro energii uvolnit už během prvních 20 dnů.
Členové G7 zároveň slíbili, že nebudou omezovat vývoz energií. „To snižuje riziko amerického zákazu vývozu nafty, který by evropský trh výrazně zasáhl,“ řekl Tyleček. Lajsek proto neočekává bezprostřední nedostatek nafty. Její velkoobchodní cena a marže rafinerií by mohly mírně klesnout.
Pokud nedojde k nečekané události, může se podle Lajska nafta během několika týdnů dostat pod cenu benzinu. U benzinu výraznější zlevnění neočekává, protože jeho trh není stejně napjatý.
Vývoj mohou zvrátit geopolitická rizika
Významnou nejistotou zůstává konflikt na Blízkém východě. Uvolnění strategických zásob podle Lajska omezuje tlak na růst cen ropy. Jakákoli další eskalace v Jemenu, v oblasti Hormuzského průlivu nebo mezi Íránem a Spojenými státy však může tento efekt rychle převážit.
Další riziko představuje tropická bouře ohrožující těžbu v Mexickém zálivu. Podle posledních zpráv byla část produkce dočasně zastavena. Ve středu výpadek představoval zhruba 25 procent těžby v oblasti, tedy přibližně 522.000 barelů ropy denně. Pro silniční dopravu je však podle šéfa společnosti Malcom Finance Jaroslava Tona důležitější dostupnost rafinovaných produktů než samotná cena ropy.
„Export rafinovaných produktů z Perského zálivu dosahoval v září jen asi 60 procent původní úrovně. Ropy je tak dost, hotového paliva výrazně méně. Část rafinérských kapacit na Blízkém východě je stále omezená, potíže mají i ruské rafinérie a dražší je doprava a pojištění nákladů,“ uvedl Ton.
Zdroj: ČTK
