Světová ekonomika podle Mezinárodního měnového fondu čelí několika významným rizikům zároveň. Výkonná ředitelka MMF Kristalina Georgievová dnes upozornila na přetrvávající vysoké ceny energií, rekordní zadlužení veřejného sektoru a také hrozby spojené s rozvojem umělé inteligence (AI). Současně vyzvala vlády k rozpočtovým a měnovým opatřením, která by tyto problémy zmírnila.
Ve svém dnešním vystoupení Georgievová uvedla, že konflikt na Blízkém východě, který na konci února odstartovaly americko-izraelské útoky na Írán, prudce zvýšil ceny paliv po celém světě.
Vysoké ceny energií mohou přetrvávat i po skončení války
„I když válka v Perském zálivu brzy skončí, problém vysokých cen energií bude pravděpodobně po určitou dobu přetrvávat,“ uvedla šéfka MMF. Podle ní termínové kontrakty na severomořskou ropu Brent naznačují, že ceny ropy zůstanou vysoké i v příštím roce.
Georgievová upozornila také na dvojí dopad rychlého rozvoje umělé inteligence. AI podle ní v některých zemích podporuje hospodářský růst, zároveň ale zvyšuje riziko prohlubování ekonomické nerovnováhy ve světě. Dalším problémem je podle šéfky fondu rostoucí spotřeba energie, kterou rozvoj systémů umělé inteligence vyvolává.
Veřejný dluh může překročit 100 procent světového HDP
MMF zároveň varuje před rychle rostoucím veřejným zadlužením. Georgievová uvedla, že celosvětový dluh veřejného sektoru by mohl v dohledné době přesáhnout 100 procent hrubého domácího produktu (HDP).
Za největší problém v této oblasti označila vyspělé ekonomiky. „V rozvíjejících se ekonomikách je poměr dluhu k HDP obecně nižší a ještě nižší je u zemí s nízkými příjmy. Musíme si nicméně uvědomit, že tyto země mají ve srovnání s vyspělými ekonomikami rovněž relativně nižší příjmy na správu dluhu,“ uvedla Georgievová.
Zdroj: ČTK
