Celosvětové zadlužení v letošním prvním čtvrtletí vzrostlo o zhruba 4,4 bilionu USD na rekordních 353 bilionů USD (asi 7,3 biliardy Kč), informoval včera web ČTK. Zadlužení vzrostlo již páté čtvrtletí za sebou a růst byl nejvyšší od poloviny roku 2025. Ve zprávě to podle agentury Reuters uvedl Institut pro mezinárodní finance (IIF). Poměr celosvětového dluhu ke globálnímu hrubému domácímu produktu (HDP) zůstal stabilní na 305 procentech.
Růst dluhu táhnou hlavně USA
Za růstem stálo hlavně zvyšování zadlužení Spojených států. Zpráva však upozornila, že investoři postupně rozšiřují své investice mimo americké státní dluhopisy. Zatímco poptávka po japonských a evropských vládních dluhopisech od začátku roku roste, zájem o americké státní dluhopisy zůstává stabilní.
Vývoj v hlavních ekonomikách
Ředitel pro globální trhy a politiku IIF Emre Tiftik uvedl, že tyto trendy částečně odrážejí rozdílný vývoj zadlužení jednotlivých ekonomik. Ty stále více ovlivňuje rozhodování investorů o umístění jejich prostředků. Při současné politice Tiftik očekává další zvyšování poměru amerického dluhu k HDP. V eurozóně a Japonsku by měl poměr dluhu k HDP růst mírnějším tempem.
Růst zadlužení USA byl podle Tiftika z velké části tažen vládním zadlužením. Na začátku roku zároveň prudce zrychlilo zadlužování čínských nefinančních firem, zejména státních podniků, které v tempu růstu výrazně předstihly samotnou vládu. Mimo dvě největší světové ekonomiky globální dluh ve vyspělých zemích mírně klesl. V rozvíjejících se ekonomikách bez Číny však naopak vzrostl na rekordních 36,8 bilionu USD, především kvůli vyššímu vládnímu zadlužení.
Poměr globálního dluhu k HDP se drží zhruba na stejné úrovni od roku 2023. Vývoj je podobný jako u vývoje dluhu, ve vyspělých ekonomikách tento poměr spíše klesal, zatímco v rozvíjejících se zemích stabilně rostl.
Největší nárůsty a další vývoj
Největší nárůsty zadlužení v prvním čtvrtletí zaznamenaly Norsko, Kuvajt, Čína, Bahrajn a Saúdská Arábie. V každé z těchto zemí vzrostl poměr dluhu vůči HDP o více než 30 procentních bodů, ukázala zpráva IIF.
Podle institutu budou strukturální tlaky, jako stárnutí populace, rostoucí výdaje na obranu, energetickou bezpečnost a diverzifikaci, kybernetickou bezpečnost a investice do umělé inteligence, nadále zvyšovat jak vládní, tak firemní zadlužení ve střednědobém i dlouhodobém horizontu. Tyto tlaky může dále zvýšit nedávné napětí na Blízkém východě.
