Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem. A to ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras. Ve své analýze to uvedl server televize CNBC.
Region považuje průliv za oblast pod vlivem Íránu
Bývalý poradce amerického prezidenta Joea Bidena pro energetiku a národní bezpečnost Amos Hochstein uvedl, že státy regionu již nyní považují Hormuzský průliv fakticky za oblast pod kontrolou Íránu.
„Bez ohledu na to, co se stane, budou Íránci v dohledné budoucnosti Hormuzský průliv kontrolovat,“ řekl televizi CNBC. „Nezáleží ani na tom, co bude stát v dohodě. Všichni v regionu si to myslí,“ dodal.
Objem tankerů může zůstat nižší
Podle Helimy Croftové ze společnosti RBC Capital Markets může být objem tankerů plujících oblastí před vypuknutím války na dlouhou dobu maximem, kterého nebude možné znovu dosáhnout.
Šéfredaktor specializovaného listu Lloyd’s List Richard Meade odhaduje, že provoz by se mohl vrátit pouze na 60 až 70 procent předválečné úrovně. „Vznikne něco zákeřnějšího,“ řekl. „Trvale rozdělený průliv, kde přístup závisí na politické příslušnosti, nikoli na svobodě plavby,“ dodal.
Analytici dále připomínají zkušenost z Rudého moře. Tam útoky jemenského šíitského povstaleckého hnutí Húsíů způsobily na začátku roku 2024 prudký pokles lodní dopravy. Přestože útoky v poslední době ustaly, provoz se ani po více než dvou letech nevrátil na původní úroveň.
„K vytvoření velkého narušení v námořním úzkém hrdle nepotřebujete masivní námořnictvo,“ uvedl analytik listu Lloyd’s List Tomer Raanan.
Hormuzský průliv je klíčový pro světovou ekonomiku
Válka na Blízkém východě, kterou koncem února odstartovaly americko-izraelské útoky na Írán, ochromila lodní dopravu v Hormuzském průlivu. Tím běžně proudí přibližně pětina světových dodávek ropy, ropných produktů či zkapalněného zemního plynu (LNG), stejně jako zhruba třetina námořních dodávek hnojiv.
Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty sice využívají ropovody obcházející Perský záliv, ty však podle expertů nedokážou výpadek plně nahradit. Země Perského zálivu proto urychlují budování dalších alternativních tras, které by v budoucnu mohly snížit závislost na trase přes Hormuzský průliv, dodala CNBC.
