Marine Le Pen oznámila kandidaturu na francouzskou prezidentku

Marine Le Pen, dlouholetá představitelka francouzské krajní pravice, oznámila, že bude kandidovat v prezidentských volbách v roce 2027. Půjde o její čtvrtý pokus získat Elysejský palác.

Rozhodnutí přichází krátce poté, co odvolací soud potvrdil její odsouzení za zneužití veřejných peněz. Soud jí zároveň nařídil elektronický monitoring a zkrátil původně pětiletý zákaz kandidatury.

„Dnes večer jsem kandidátkou. Nezměním názor,“ řekla Le Penová v úterý v televizním zpravodajství stanice TF1.

Předsedkyně populistického Národního sdružení, které vede ve volebních průzkumech, uvedla, že brzy zahájí kampaň a podá dovolání k nejvyššímu francouzskému soudu. Tento krok by mohl odložit výkon trestu a umožnit jí cestovat bez omezení spojených s elektronickým náramkem.

Odsouzení za zneužití evropských peněz

Le Pen byla poprvé odsouzena v březnu 2025. Soud jí tehdy uložil dvouletý trest vězení a pětiletý zákaz ucházet se o volenou funkci.

Odvolací soud trest zákazu kandidatury zkrátil, ale ponechal v platnosti verdikt o zpronevěře evropských prostředků.

Le Pen čelila obvinění, že v letech 2009 až 2016, kdy působila jako poslankyně Evropského parlamentu, zneužila přibližně 474 tisíc eur, tedy zhruba 541 810 dolarů, na financování asistentů. Vyšetřovatelé ji rovněž obvinili, že podporovala další europoslance své strany v odvádění milionů eur, aby snížili finanční zátěž Národního sdružení.

Její rozhodnutí kandidovat výrazně vyjasňuje francouzskou politickou scénu a fakticky otevírá prezidentskou kampaň.

Bardella měl být náhradníkem

První zastávkou Le Pen má být ve středu departement Sarthe jihozápadně od Paříže. Doprovodí ji třicetiletý předseda strany Jordan Bardella, kterého Le Pen dlouhodobě připravuje jako svého nástupce.

Bardella by podle původních plánů kandidoval, pokud by soud zákaz kandidatury Le Penové nezkrátil.

Krátce po televizním vystoupení Le Pen představila volební plakát i internetové stránky své kampaně. „Poslední slovo budou mít Francouzi,“ prohlásila.

Podle části odborníků její krok naznačuje, že Le Pen nevěří, že by Bardella dokázal Národní sdružení dovést k vítězství v prezidentských volbách.

„Bardella zůstává nezkušený. A jakkoli může Le Pen říkat, že mu důvěřuje, může to být nejlepší šance Národního sdružení vyhrát prezidentské volby,“ uvedla politoložka Marta Lorimer z Cardiffské univerzity a hostující výzkumnice London School of Economics.

Historik Jean-Yves Camus, který patří mezi přední francouzské odborníky na krajní pravici, míní, že Le Pen riskuje tlak na soudce, protože ví, že ostatní kandidáti se jí obávají více než Bardelly.

Foto: Bloomberg

Kritika napříč politickým spektrem

Le Penová čelí kritice z velké části politického spektra. Bývalý premiér Édouard Philippe, který patří ke středu, vyzval Le Pen, aby své rozhodnutí vysvětlila.

Další bývalý premiér Gabriel Attal, jenž kandiduje za středové uskupení, označil kandidaturu odsouzené političky za morální problém. Předseda Socialistické strany Olivier Faure uvedl, že Le Pen dluží Francouzům omluvu a kandidovat by neměla.

Strana se z okraje dostala do hlavního proudu

Le Pen vede politické hnutí, které během dvou desetiletí proměnila z okrajové síly ve významného hráče francouzské politiky.

V roce 2011 převzala stranu po svém otci Jean-Marie Le Penovi, který ji založil jako nacionalistické, protiimigrační a antisemitské hnutí pod názvem Národní fronta. Le Pen se následně snažila obraz strany změnit, přejmenovala ji na Národní sdružení a později svého otce ze strany vyloučila.

O prezidentství se ucházela už třikrát. Dvakrát postoupila do druhého kola a v každé další kandidatuře zlepšila svůj výsledek.

V posledních letech předala každodenní řízení strany Bardellovi. Zároveň opustila některé radikálnější postoje, například plán na vystoupení Francie z eurozóny a Evropské unie. Ustoupila také od návrhu zrušit dvojí občanství a přestala vystupovat proti manželství osob stejného pohlaví.

Nadále ale prosazuje tvrdý postoj k migraci a doktrínu „národní priority“, podle níž by francouzští občané měli mít přednostní přístup k některým státním dávkám a službám.

Podmínky jsou pro Le Pen příznivější než dříve

Le Pen usiluje o nástupnictví po Emmanuelu Macronovi, který ji porazil v prezidentských volbách v letech 2017 a 2022. Macron už podle ústavy nemůže kandidovat na třetí po sobě jdoucí mandát.

Národní sdružení je nyní podle průzkumů nejpopulárnější politickou stranou ve Francii a má nejvíce mandátů v Národním shromáždění. Díky opakovaným volebním úspěchům se zlepšila také finanční situace strany.

Pokud Le Pen příští rok zvítězí, chce jmenovat Jordana Bardellu premiérem. První kolo prezidentských voleb je naplánováno na 18. dubna, druhé kolo na 2. května.

Poznámka redakce:
Text vychází ze zprávy agentury Bloomberg a je redakčně upraven pro české čtenáře.
ZDROJ: www.bloomberg.com

Nejčtenější

Napětí mezi USA a Íránem zvedlo ropu a srazilo akcie

Napětí mezi USA a Íránem kvůli provozu v Hormuzském průlivu zvedlo ceny ropy a poslalo dolů akcie i dluhopisy. Brent krátce překonal 80 dolarů za barel poté, co prezident Donald Trump oznámil obnovení americké blokády a požadoval dvacetiprocentní úhradu za průjezd strategickou vodní cestou. Investoři se obávají, že dražší energie znovu posílí inflační tlaky.

Regulace paliv končí. Stát naposledy zvedne cenové stropy, od pondělí rozhodne trh

Praha 13. července (ČTK) - Éra státem diktovaných maximálních...

AI změní svět rychleji než průmyslová revoluce, varují nobelisté a šéfové OpenAI či Googlu

Stanford (USA) 13. července (ČTK) - Více než dvě...

Čipový gigant TSMC trhá rekordy. Díky zájmu o umělou inteligenci zvýšil tržby o 36 procent

Tchaj-pej 13. července (ČTK) - Tchajwanský gigant Taiwan Semiconductor...

Vláda dnes projedná krizové plány pro případ války i náklady na obranu před terorismem

Praha 13. července (ČTK) - Hlavním tématem dnešního jednání...

Články

Napětí mezi USA a Íránem zvedlo ropu a srazilo akcie

Napětí mezi USA a Íránem kvůli provozu v Hormuzském průlivu zvedlo ceny ropy a poslalo dolů akcie i dluhopisy. Brent krátce překonal 80 dolarů za barel poté, co prezident Donald Trump oznámil obnovení americké blokády a požadoval dvacetiprocentní úhradu za průjezd strategickou vodní cestou. Investoři se obávají, že dražší energie znovu posílí inflační tlaky.

Regulace paliv končí. Stát naposledy zvedne cenové stropy, od pondělí rozhodne trh

Praha 13. července (ČTK) - Éra státem diktovaných maximálních...

Čipový gigant TSMC trhá rekordy. Díky zájmu o umělou inteligenci zvýšil tržby o 36 procent

Tchaj-pej 13. července (ČTK) - Tchajwanský gigant Taiwan Semiconductor...

Vláda dnes projedná krizové plány pro případ války i náklady na obranu před terorismem

Praha 13. července (ČTK) - Hlavním tématem dnešního jednání...

Ropa kvůli střetům na Blízkém východě prudce zdražuje, roste k pěti procentům

Londýn/New York 13. července (ČTK) - Víkendové vojenské střety...

Evropě chybějí vlastní rakety. Ve vesmírném zbrojení zaostává

Světové mocnosti vkládají obrovské prostředky do vojenských schopností na oběžné dráze. Evropě však chybějí vlastní nosné rakety, které by dokázaly vynášet dostatek satelitů, a hrozí jí zaostávání za USA, Čínou a Ruskem i pokračující závislost na SpaceX.

Související články

Populární kategorie

fondefifondefi