AI miliardáři se stávají novými symboly technologické éry. Zatímco dříve vedla cesta k miliardovému majetku zpravidla přes dlouhé roky podnikání, budování firmy a postupného růstu, umělá inteligence dnes tento čas výrazně zkracuje. Warren Buffett investoval celý život, Jeff Bezos založil Amazon v roce 1994 a Elon Musk prošel několika firmami, úspěchy i obdobími, kdy výsledek zdaleka nebyl jistý.
Umělá inteligence však mění nejen způsob, jakým pracujeme a podnikáme, ale také rychlost, s jakou mohou vznikat nové firmy a s nimi nové miliardové majetky. Od veřejného spuštění ChatGPT na konci roku 2022 uplynulo jen několik let, přesto kolem umělé inteligence mezitím vyrostl nový ekonomický ekosystém. Zahrnuje výrobce čipů, datová centra, energetiku, vývojáře velkých jazykových modelů i stovky softwarových firem a startupů. S nimi se objevila také nová generace technologických podnikatelů, jejichž jména ještě nedávno znali především lidé ze Silicon Valley.
Patří mezi ně například sourozenci Dario a Daniela Amodeiovi, kteří stojí za společností Anthropic a modelem Claude, nebo Alexandr Wang, spoluzakladatel Scale AI. K nové generaci technologických miliardářů se zařadila také Lucy Guo, která Scale AI spoluzakládala. Jejich příběhy spojuje jedna věc: ukazují, jak výrazně technologie zkrátily dobu mezi dobrým nápadem, vznikem firmy a majetkem, jehož hodnota se počítá v miliardách dolarů.
Bohatství dnes vzniká rychleji
Každá velká technologická nebo ekonomická změna měla své vítěze. Průmyslová revoluce vytvořila železniční a ocelářské magnáty, ropa přinesla další generaci obrovských majetků a internet otevřel dveře technologickým miliardářům. Umělá inteligence dnes rozehrává podobnou partii, jen v mnohem rychlejším tempu.
Důvod nespočívá pouze v samotné technologii. Digitální firma nepotřebuje vybudovat stovky kamenných poboček, aby získala zákazníky po celém světě. Software může překročit hranice během několika hodin a nový produkt mohou během krátké doby začít používat miliony lidí. Pokud navíc firma vstoupí do oblasti, od které investoři očekávají zásadní ekonomickou změnu, může její hodnota růst ještě rychleji.
Právě to dnes vidíme u AI. Investoři neposuzují jen současné tržby a zisky. Do ceny mladých technologických firem promítají také očekávání, jak významnou část budoucího trhu mohou získat. Výsledkem jsou valuace v řádu miliard dolarů i u společností, které vznikly teprve před několika lety.
To ale neznamená, že jejich zakladatelé mají miliardy dolarů na bankovních účtech.
Miliardář na papíře není totéž co miliardář v hotovosti
Když žebříčky nejbohatších lidí světa oznámí, že majetek některého technologického podnikatele dosáhl několika miliard dolarů, číslo může působit jednoznačně. Ve skutečnosti velkou část takového jmění často tvoří podíl ve společnosti a jeho aktuální ocenění.
Pokud investoři při investičním kole ocení startup například na deset miliard dolarů, hodnota zakladatelova podílu může na papíře dosáhnout několika miliard. Dokud ale svůj podíl neprodá, nejde o stejnou situaci, jako kdyby tuto částku držel v hotovosti. Při dalším investičním kole navíc může valuace firmy vzrůst, ale také klesnout.
Právě současná AI horečka proto dobře připomíná jeden ze základních principů investování: cena a skutečná hodnota nemusí znamenat totéž. V době všeobecného nadšení se tento rozdíl snadno ztrácí.
AI miliardáři a zlatá horečka v digitálním podání
Boom umělé inteligence v mnohém připomíná zlatou horečku. Všichni tuší, že před sebou máme významnou změnu, ale nikdo zatím s jistotou neví, kdo na ní nakonec vydělá nejvíce.
Historie přitom nabízí zajímavou paralelu. Během skutečných zlatých horeček nevydělávali pouze lidé, kteří našli zlato. Peníze vydělávali také ti, kteří prodávali nástroje, oblečení, dopravu nebo další služby potřebné k jeho těžbě. Podobný princip dnes funguje kolem umělé inteligence.
Za chatbotem, který během několika sekund odpoví na otázku, totiž stojí mnohem větší ekonomika, než běžný uživatel vidí. AI potřebuje výkonné čipy, servery, datová centra, elektřinu, chlazení, síťovou infrastrukturu i obrovské množství dat. Potřebuje také firmy, které celý systém vyvíjejí, zabezpečují a provozují.
Investiční příběh AI proto nekončí u několika známých technologických společností. Rozlévá se do energetiky, polovodičového průmyslu, infrastruktury, realit nebo kybernetické bezpečnosti. A právě tady se příběh nové generace miliardářů mění v mnohem širší příběh o tom, kam dnes proudí kapitál.
AI může změnit svět. To ještě neznamená, že každá AI firma uspěje
Současné nadšení kolem umělé inteligence svádí k představě, že stačí najít správnou AI společnost a počkat. Historie finančních trhů ale podobné zkratky příliš nepotvrzuje.
Na přelomu tisíciletí panovalo podobné přesvědčení kolem internetu. Investoři správně předpokládali, že internet zásadně změní ekonomiku, komunikaci i každodenní život. V tom se nemýlili. Přesto následovala dot-com krize a mnoho tehdejších technologických firem zaniklo. Investoři tedy správně odhadli technologickou revoluci, ale v řadě případů špatně odhadli její vítěze nebo cenu, kterou za jejich akcie zaplatili.
Stejnou otázku si můžeme klást také dnes. Otázka už nezní, zda umělá inteligence ovlivní ekonomiku. To se děje přímo před našima očima. Pro investora je mnohem důležitější něco jiného: které firmy dokážou technologickou změnu dlouhodobě proměnit v tržby, zisky a skutečnou ekonomickou hodnotu?
A ještě jedna otázka může být důležitější. Kolik jsme ochotni za očekávání tohoto úspěchu zaplatit už dnes?
Největší luxus dneška? Být o pár kroků napřed
Příběhy lidí, kteří během několika let vybudovali miliardové firmy, fascinují právě svou rychlostí. Vytvářejí pocit, že dnešní svět nabízí více příležitostí než kdy dřív a že k obrovskému majetku může vést několik správných rozhodnutí ve správnou chvíli.
Jenže pohled zpětným zrcátkem má jednu nevýhodu. Vidíme vítěze, ale mnohem méně vidíme stovky podnikatelů a startupů, kteří měli podobné ambice, získali kapitál a nakonec neuspěli. Stejně fungují i finanční trhy. Vítěznou akcii minulého desetiletí poznáme snadno. Poznat ji deset let předtím už vyžaduje úplně jinou disciplínu.
Skutečnou výhodou proto nemusí být schopnost uhodnout jméno příštího AI miliardáře. Mnohem cennější může být schopnost rozpoznat dlouhodobou změnu, porozumět jí a zároveň kvůli ní neztratit zdravý úsudek.
Umělá inteligence pravděpodobně vytvoří další firmy, profese i majetky, které dnes ještě neumíme pojmenovat. Technologie se však mění rychleji než lidská povaha. Stále nás přitahuje vidina rychlého bohatství, stále máme tendenci následovat dav a stále dokážeme zaměnit rostoucí cenu za rostoucí hodnotu.
A právě v tom možná leží nejzajímavější investiční lekce celé AI horečky. Není nejdůležitější vědět, kdo díky umělé inteligenci vydělal miliardu. Důležitější je pochopit, proč právě tam peníze vznikly, jakou skutečnou hodnotu vytvořily a co z ní zůstane ve chvíli, kdy prvotní nadšení opadne.
Technologie mohou změnit téměř všechno. Dobré investování ale pořád stojí na překvapivě staromódních základech: rozumět tomu, kam posíláme peníze, přemýšlet v delším horizontu a nenechat se strhnout davem.
