Čtyři baterie protiletadlového systému Spyder, které Česko odkoupilo od Izraele, znamenají podle armády výrazný kvalitativní posun české pozemní protivzdušné obrany. Samy ale nejsou určeny k ochraně celého území republiky a ani k tomu nestačí. ČTK to řekla mluvčí armády Zdeňka Sobarňa Košvancová.
Bezpečnostní analytik Vojtěch Bahenský z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy považuje čtyři baterie spíše za minimální obnovu schopností, které byly pokládány za potřebné už před rokem 2022, než za dostačující řešení pro současnou bezpečnostní situaci.
Spyder nahrazuje zastaralé komplety KUB
Všechny čtyři baterie Spyder už jsou v Česku. Dokončení jejich zavedení do výzbroje, včetně vojskových zkoušek, je naplánováno do roku 2027. Premiér Andrej Babiš (ANO) v září uvedl, že armáda zvažuje pořízení dalších baterií novější generace.
Systémy Spyder nahrazují v české armádě zastaralé komplety KUB. Podle armády dokážou proti nim působit proti širšímu spektru vzdušných hrozeb na výrazně větší vzdálenost a současně sledovat a ničit několikanásobně více cílů.
Bahenský označil přechod od systému KUB ke Spyder za významný technologický skok. Komplety KUB konstrukčně pocházejí ze 60. let a ani jejich modernizace podle něj nemohla zhruba půl století starý systém přiblížit současným technologiím.
Čtyři baterie ale nejsou koncipovány jako plošná ochrana celé republiky. „Jejich úkolem je především ochrana určených objektů, prostorů a nasazených sil Armády České republiky. Díky mobilitě lze baterie rozmisťovat podle aktuální situace a priorit obrany,“ uvedla Košvancová.
Armáda chce vícevrstvou obranu proti různým typům hrozeb
Podle armády není účinná ochrana vzdušného prostoru založená jen na počtu baterií. Klíčové je jejich propojení s dalšími prvky protivzdušné obrany, rychlost reakce, připravenost personálu, systémy velení a řízení a také senzorická síť.
„Senzory zajišťují přehled o vzdušné situaci, systémy velení a řízení vyhodnocují získané informace a koordinují reakci a efektory následně působí proti zjištěným cílům,“ popsala Košvancová.
Počet pořízených baterií vycházel podle Bahenského z českého a aliančního plánování před rokem 2022 a nahrazuje komplety KUB v poměru jedna ku jedné. Aktuální české cíle v Procesu obranného plánování NATO nejsou veřejné.
Po začátku ruské invaze na Ukrajinu se podle Bahenského v alianci veřejně hovořilo o potřebě pětinásobně zvýšit kapacity protivzdušné a protiraketové obrany. Z tohoto obecného údaje ale podle něj nelze automaticky vyvozovat, že stejným způsobem vzrostly i české cíle.
Válka na Ukrajině podle analytika ukázala také limity jednotlivých systémů. Spyder není kvůli vysoké ceně munice ideálním prostředkem proti velkému množství levných dronů a zároveň poskytuje jen omezenou ochranu proti balistickým raketám.
„Národní protivzdušná obrana musí kombinovat různé technické systémy a vrstvy proti různým druhům vzdušných hrozeb,“ uvedl Bahenský.
Podobně situaci hodnotí i armáda. Podle Košvancové je pro skutečně vícevrstvou protivzdušnou a protiraketovou obranu nutné dál rozvíjet ochranu proti bezpilotním prostředkům, schopnosti velení a řízení včetně mobilních míst velení a současně posilovat kapacity jednotlivých vrstev protivzdušné obrany ve všech kategoriích dosahu.
Za jednu z největších současných výzev armáda považuje právě obranu proti dronům a balistickým raketám.
Zdroj: ČTK
