Čeští zemědělci mají z evropské zemědělské rezervy získat 263,7 milionu korun na kompenzaci škod způsobených krizí na Blízkém východě. Vyplývá to z materiálu, který v pondělí projedná vláda. Celkové škody českých zemědělců v souvislosti s konfliktem důvodová zpráva odhaduje přibližně na 2,475 miliardy korun.
Mimořádná podpora z rozpočtu Evropské unie tak podle materiálu pokryje jen část vzniklých nákladů. Má přispět ke stabilizaci hospodaření zemědělců a k zachování zemědělské produkce v Česku.
Podpora se bude počítat podle hektarů
Konflikt podle důvodové zprávy omezil provoz v Hormuzském průlivu, což vedlo k růstu cen energií a hnojiv a k narušení dodavatelských řetězců. Podpora proto míří na zemědělce, kterým se zvýšily náklady na pohonné hmoty a další vstupy potřebné pro zemědělskou výrobu.
Výše příspěvku bude stanovena sazbou na hektar. Zohlednit se mají jednotlivé zemědělské kultury i vyšší náklady spojené s obhospodařováním půdy a používáním motorové nafty.
Na mimořádnou podporu mají dosáhnout zemědělci hospodařící nejméně na jednom hektaru zemědělské půdy. Musí jít o standardní ornou půdu, travní porost, trvalý travní porost nebo trvalou kulturu a při hospodaření musí využívat motorovou naftu.
Další podmínkou je, aby šlo o aktivního příjemce zemědělských podpor, který letos podal žádost alespoň o některou z podpor. Podle materiálu se tím využijí již existující administrativní a kontrolní mechanismy a umožní rychlé vyplacení peněz.
SZIF má otevřít žádosti do konce října
Členské státy mají podle nařízení Evropské komise mimořádnou podporu vyplatit do 28. února 2027. Vládní návrh má nabýt účinnosti 15. října. Peníze bude českým zemědělcům vyplácet Státní zemědělský intervenční fond (SZIF), který má příjem žádostí otevřít do 31. října.
Evropská komise na mimořádnou podporu celkem vyčlenila 540 milionů eur, tedy asi 13 miliard korun. Podobnou částku jako Česko má dostat Dánsko, Německu připadne 60 milionů eur, Polsku 66 milionů eur a Slovensku 6,5 milionu eur.
Asociace soukromého zemědělství ČR poskytnutí peněz z evropské zemědělské rezervy vítá, upozorňuje ale na způsob jejich rozdělení. Její předseda Jaroslav Šebek podpořil platbu na hektar, současně však požaduje, aby pomoc směřovala především k podnikům, které jsou skutečně ohrožené.
Podle Šebka jsou rozdíly v dopadech značné a životaschopnost velkých podniků s intenzivní živočišnou výrobou není tolik ohrožena. Za hospodárné řešení považuje zaměření podpory zejména na menší a střední podniky a zohlednění principů zastropování.
Zdroj: ČTK
