Brusel/Frankfurt 24. března (ČTK) – Růst aktivity v soukromého sektoru v eurozóně v březnu 2026 výrazně zpomalil. Válka na Blízkém východě firmám zvyšuje vstupní náklady, které se dostaly na nejvyšší úroveň za více než tři roky. Současně způsobuje nejhorší narušení dodavatelských řetězců od poloviny roku 2022. Ukázal to průzkum, jehož předběžné výsledky dnes zveřejnila společnost S&P Global.
Souhrnný index nákupních manažerů (PMI), který sleduje aktivitu v průmyslu i ve službách a který je považován za spolehlivý indikátor celkové ekonomické situace, za březen klesl předběžně na 50,5 bodu z únorové hodnoty 51,9 bodu. Hranice 50 bodů oddělujerůst od poklesu.
Růst aktivity v podnikatelském sektoru je nižší než se čekalo
Aktivita v podnikatelském sektoru v zemích platících eurem je tak nejnižší za posledních deset měsíců. Výsledek zároveň zaostal za odhady analytiků. Ti v anketě agentury Reuters pokles sice očekávali, ale v průměru pouze na51 bodů. Index je ale už 15 měsíců nad 50 body, a tedy v růstovém pásmu.
Růst se téměř zastavil, protože nové zakázky – což je klíčový ukazatel poptávky – poprvé za osm měsíců klesly, především kvůli útlumu v sektoru služeb. Zakázky ve výrobě pokračovaly v růstu, ale tempo produkce v tomto sektoru mírně zpomalilo, konkrétně na 51,7 bodu z únorové hodnoty 51,9 bodu.
Hodnota indexu PMI za březen 2026 napovídá, že může dojít ke stagflaci
„Předběžná hodnota indexu PMI v eurozóně spouští varovné signály stagflace, protože válka na Blízkém východě výrazně zvyšuje ceny a zároveň brzdí růst,“ uvedl hlavní ekonom divize Market Intelligence ve společnosti S&P Global Chris Williamson. Pojmem stagflace se rozumí hospodářská stagnace provázená vysokou inflací.
Celkové vstupní náklady se v tomto měsíci zvyšují nejrychleji od února 2023, přičemž jak průmysl, tak služby čelí silnějším inflačním tlakům. Růst nákladů je výraznější ve výrobě, zejména kvůli prudkému zdražení energií a narušení dodavatelských řetězců v důsledkublízkovýchodního konfliktu. Dodací lhůty v průmyslu se výrazně prodloužily a jsou teď nejdelší nejvíce od srpna 2022, hlavně kvůli problémům v dopravě spojeným s válkou.
Výsledky pro průmysl předčily odhady
Dílčí index aktivity pro zpracovatelský sektor za březen vzrostl na 51,4 bodu z 50,8 bodu v únoru. Dílčí index pro sektor služeb ale klesl, z únorové hodnoty 51,9 bodu se dostal na 50,1 bodu. Výsledek za průmysl je proti odhadům výrazně lepší, analytici totiž čekali pokles na 49,4 bodu, tedy do pásma útlumu. Výsledek ve službách za odhady zaostal, analytici tam čekali zvolnění tempa růstu pouze na 51,1 bodu.
Aktivita v soukromém sektoru se zhoršila i v Německu, kde souhrnný index klesl na 51,9 z únorové hodnoty 53,2 bodu. Zůstává ale v růstovém pásmu, i když je nepatrně horší, než čekali analytici. Dál roste produkce, kterou podpořil nejrychlejší růst průmyslové výroby za více než čtyři roky. Ve Francii souhrnný index aktivity klesl na 48,3 bodu z únorové hodnoty 49,9 bodu, aktivita v soukromém sektoru tam tudíž dál klesá.
Podnikatelská důvěra se propadá
Zbytek eurozóny zaznamenal jen mírný nárůst aktivity, nejslabší za 27 měsíců. Zaměstnanost klesla třetí měsíc po sobě, propouštění se soustředilo hlavně v průmyslu, kde počty zaměstnanců klesají nepřetržitě od června 2023. Zaměstnanost ve službách sice mírně vzrostla, ale nejpomalejším tempem od loňského září.
Podnikatelská důvěra se propadla na nejnižší úroveň za téměř rok, přičemž meziměsíční pokles byl největší od začátku ruské invaze na Ukrajinu z února 2022. Vývoj v nadcházejícím roce firmy nadále vidí optimisticky, jejich celková nálada je ale pod dlouhodobým průměrem.
Růst HDP v eurozóně zpomalil
„Růst produkce mezitím zpomalil téměř ke stagnaci, a to kvůli propadu podnikatelské důvěry a zhoršení nových zakázek,“ dodal Williamson.
Data z průzkumu naznačují, že růst hrubého domácího produktu (HDP) eurozóny v březnu zpomalil na čtvrtletní tempo těsně pod 0,1 procenta. Takzvané předstihové ukazatele signalizují v nadcházejících měsících zvýšené riziko hospodářského poklesu.
