Brno 2. dubna (ČTK) – Náhrada nemajetkové újmy se u cizinců zraněných v Česku počítá podle stejných pravidel jako u Čechů. Výši odškodnění neovlivní ani bydliště v zahraničí, ani tamní životní úroveň, potvrdil Nejvyšší soud v aktuálním rozsudku. Zamítl dovolání Němce, který utrpěl těžká zranění při železniční nehodě v červenci 2020 u Perninku na Karlovarsku. Chtěl, aby se bolestné a náhrada za ztížení společenského uplatnění počítaly z německé, a nikoliv české průměrné mzdy.
„Život a zdraví všech lidí má podle české právní úpravy stejnou hodnotu bez ohledu na to, jaká je jejich životní úroveň nebo jaké mají životní náklady,“ stojí v rozhodnutí senátu Nejvyššího soudu s předsedkyní Martinou Vršanskou.
Cizinec získal v Česku 1,5 milionu za odškodnění úrazu
Při nehodě u Perninku se čelně srazily osobní vlaky. Dva lidé zemřeli, 24 se zranilo. Byl mezi nimi také německý občan, který utrpěl mnohočetná zranění obličeje a končetin s psychickými i fyzickými následky.
Pojišťovna mu za vytrpěnou bolest a ztížení společenského uplatnění vyplatila podle české metodiky 63.450 eur, tedy zhruba 1,56 milionu korun podle aktuálního kurzu. Cizinec považoval náhradu za příliš nízkou.
Soudy vyšší odškodné odmítly
Zažaloval České dráhy a Správu železnic o další zhruba tři miliony korun za bolest a ztížení společenského uplatnění. Obvodní soud pro Prahu 1 i Městský soud v Praze žalobu v této části zamítly, nyní muž neuspěl ani před Nejvyšším soudem.
„Náhrada za bolest má kompenzovat dočasné stavy fyzického i psychického utrpení, diskomfortu a nepohody spojené s poškozením zdraví a léčením. Tyto vjemy nejsou závislé na bydlišti, národnosti či státní příslušnosti poškozeného, ani na jeho materiálním zabezpečení a životní úrovni,“ stojí v rozsudku.
S náhradou vypočítanou z německé mzdy poškozený neuspěl
Důvod k navýšení s ohledem na bydliště soud neviděl ani u náhrady za ztížení společenského uplatnění. Aplikace české metodiky na německou průměrnou mzdu by naopak cizince zvýhodnila proti zraněným Čechům.
„Nejvyšší soud rovněž konstatoval, že případné zvýšené životní náklady nebo ztráty na výdělku lze uplatňovat v rámci náhrady majetkové škody, nikoli při stanovení náhrady nemajetkové újmy,“ uvedla mluvčí soudu Gabriela Tomíčková.
