Praha 25. února (ČTK) – Zadlužení obyvatel Česka loni vzrostlo meziročně o 12 procent na 4,05 bilionu korun. Je to nejvyšší růst od roku 2021. Objem nespláceného dluhu meziročně stoupl o 7,5 procenta na 35,2 miliardy korun. Vyplývá to z údajů Bankovního a Nebankovního registru klientských informací, které dnes ČTK poskytla společnost CRIF – Czech Credit Bureau.
Objem dluhu na bydlení na konci čtvrtého čtvrtletí 2025 činil 3,37 bilionu korun, meziročně vzrostl o 12,7 procenta. Objem úvěrů na spotřebu se v loňském roce zvýšil o 9,4 procenta na 675,9 miliardy korun.
„Dlouhodobý dluh, tedy objem hypoték a úvěrů ze stavebního spoření, se zvýšil nejvíce od roku 2021. Současně pokračoval pokles počtu klientů bank a stavebních spořitelen s úvěrem na bydlení,“ uvedla ředitelka Bankovního registru Lenka Novotná.
V roce 2025 pokračoval růst ohroženého dluhu na bydlení
Meziročně jich ubylo 7800, což je pokles o necelé jedno procento. Oproti situaci před pěti lety je jejich počet nižší téměř o 60.000. Za stejné období se objem dlouhodobého dluhu zvýšil zhruba o 1,2 bilionu korun.
V minulém roce také pokračoval růst ohroženého dluhu na bydlení. Jde o částku dluhu po splatnosti o více než 90 dní nebo o zesplatněné úvěry. Jeho objem se začal zvyšovat již v roce 2024 a loni trend pokračoval. Dosáhl 4,9 miliardy korun a meziročně tak vzrostl o šest procent. Tempo růstu bylo zhruba dvojnásobné proti roku 2024.
Vyšší dynamiku růstu než v roce 2024 měl v loňském roce i objem dluhu na spotřebu, který meziročně vzrostl o 9,4 procenta. Jeho tempo však zůstalo nižší než u dluhu na bydlení, stejně jako v roce 2024. V letech 2022 a 2023 přitom byla dynamika růstu dluhu na spotřebu vyšší než u dlouhodobého dluhu na bydlení.
Nejrychleji rostl objem nespláceného krátkodobého dluhu u lidí mezi 35 a 44 lety
O osm procent se zvýšil také objem nespláceného dluhu na spotřebu, který v loňském roce překročil 30 miliard korun. Tempo růstu však bylo nižší než v roce 2024. Nejrychleji rostl objem nespláceného krátkodobého dluhu ve věkové skupině 35 až 44 let, kde se meziročně zvýšil o 12 procent na 8,2 miliardy korun.
„Na tuto věkovou skupinu tak připadá více než čtvrtina celkového objemu nespláceného dluhu na spotřebu. Zároveň je v této kategorii nejvíce klientů bank a nebankovních společností s nespláceným dluhem na spotřebu. Na konci roku jich bylo 43.600,“ upozornil ředitel Nebankovního registru Jiří Rajl.
