Autor: Agnieszka Barteczko
Obchodníci omezili sázky na zvýšení úrokových sazeb v Polsku poté, co vláda přistoupila k rychlému snížení cen pohonných hmot. Ty v meziročním srovnání do září vzrostly o 36 % a zesílily inflační tlaky.
Forwardové úrokové dohody, tedy deriváty používané ke spekulacím na úroveň sazeb, klesly u kontraktů 3×6 měsíců o 7,5 bazického bodu a u kontraktů 9×12 měsíců o 20 bazických bodů. Obě sazby zůstávají nad hlavní sazbou centrální banky i nad různými peněžními benchmarky, což naznačuje, že zpřísnění měnové politiky zůstává ve hře, i když jeho rozsah nemusí být tak velký, jak se dříve očekávalo.
Polská vláda snížila do konce roku 2026 daň z přidané hodnoty na pohonné hmoty a od soboty slíbila zastropovat ceny u čerpacích stanic poté, co prezident Karol Nawrocki nečekaně podepsal zákon zavádějící mimořádné zdanění energetického sektoru. Tím změnil svůj dřívější odpor k podobným opatřením.
„Snižuje to pravděpodobnost zvýšení úrokových sazeb ještě letos a dává tvůrcům měnové politiky více času na vyhodnocení inflace,“ uvedl hlavní ekonom Bank Millennium SA Grzegorz Maliszewski. Očekává, že inflace v říjnu zpomalí na 3,6 % až 3,7 % ze zářijového patnáctiměsíčního maxima 4 %.
Výnos dvouletých polských státních dluhopisů v pátek klesl o 11 bazických bodů na 4,76 %, zatímco zlotý vůči euru posílil o 0,1 %.
Výhled inflace
Vláda snižuje DPH na pohonné hmoty z 23 % na 8 % a do konce roku také snižuje spotřební daně. Od soboty zároveň zavede maximální cenu benzinu a nafty u čerpacích stanic.
„Příznivější krátkodobý výhled inflace umožňuje Radě pro měnovou politiku ponechat úrokové sazby letos beze změny,“ uvedli ekonomové ING Bank Slaski SA vedení Rafalem Beneckým.
ING očekává zvýšení sazeb v prvním čtvrtletí příštího roku. Polská centrální banka drží svou hlavní sazbu od března na 3,75 %. Cíl inflace činí 2,5 % s tolerančním pásmem plus minus jeden procentní bod.
Nawrocki dříve tvrdil, že by bylo protiústavní zdaňovat zisky vzniklé ještě před účinností zákona o mimořádném zdanění. Ustoupil ale poté, co ceny paliv prudce vzrostly v prostředí zvýšených obav o globální dodávky energií kvůli pokračujícímu konfliktu na Blízkém východě.
Guvernér polské centrální banky Adam Glapinski uvedl, že tvůrci měnové politiky budou postupovat odpovědně a rozhodně, aby udrželi ceny pod kontrolou. Vyjádření zazněla na konferenci ve Varšavě 30. září a centrální banka je v pátek zveřejnila na sociálních sítích.
„Budeme brát v úvahu jak zdroje inflace, tak dopad vyšších cen energií na celkovou ekonomickou aktivitu,“ řekl Glapinski. Centrální banka si je podle něj vědoma, že vyšší sazby tlumí hospodářskou aktivitu, jejím hlavním cílem ale zůstává udržet ceny pod kontrolou.
Vláda, která čelí rozpočtovému schodku kolem 7 % ekonomického výkonu, v červenci ukončila nákladný program zastropování cen paliv. Uvedla tehdy, že potřebuje zavést mimořádné zdanění, aby získala další rozpočtové příjmy a mohla dál chránit spotřebitele před vnějším cenovým šokem.
Nová daň pro ropné společnosti, včetně státní Orlen SA, má během příštích tří měsíců vynést přibližně 4 miliardy zlotých, tedy asi 1,03 miliardy dolarů. Peníze mají pomoci financovat cenové stropy na pohonné hmoty, jejichž náklady se odhadují na zhruba 5 miliard zlotých.
Na článku se podílel Konrad Krasuski.
Tato zpráva vznikla s pomocí Bloomberg Automation.
Text vychází ze zprávy agentury Bloomberg a je redakčně upraven pro české čtenáře.
ZDROJ: Bloomberg.com
